Arboristika - časté otázky

Majitelem stromu je majitel pozemku.

§ 507 občanského zákoníku 89/2012 Sb.:

“Součástí pozemku je rostlinstvo na něm vzešlé.”

§ 1067

“Strom náleží tomu, z jehož pozemku vyrůstá kmen. Vyrůstá-li kmen na hranici pozemků různých vlastníků, je strom společný.”

§ 1012 občanského zákoníku:

“Vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. …”

Nicméně ten samý paragraf pokračuje:

“Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.”

§ 1016 odst. 2:

„Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.„

Z věty “působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu”  jasně vyplývá, že strom požívá i jinou ochranu převyšující majetková práva, která zajišťuje občanský zákoník.

Tuto ochranu garantuje zákon č. 114/1992 Sb. Zákon o ochraně přírody a krajiny, § 2 odst. 2:

“Ochrana přírody a krajiny podle tohoto zákona se zajišťuje zejména …

d) ochranou dřevin rostoucích mimo les,”

§ 3 odst. 1

“Pro účely tohoto zákona se vymezují některé základní pojmy takto …

i) dřevina rostoucí mimo les (dále jen „dřevina“) je strom či keř rostoucí jednotlivě i ve skupinách ve volné krajině i v sídelních útvarech na pozemcích mimo lesní půdní fond”

§ 7 odst. 1 a 2

Ochrana dřevin

„Dřeviny jsou chráněny podle tohoto ustanovení před poškozováním a ničením, pokud se na ně nevztahuje ochrana přísnější (§ 46 a 48) nebo ochrana podle zvláštních předpisů.)

Péče o dřeviny, zejména jejich ošetřování a udržování je povinností vlastníků...“

Podle uznávané právní teorie i judikatury lze rozlišit v zásadě dva typy jednání, a to jednání spočívající v aktivním konání (jednání komisivní) a jednání spočívající v pasivitě, tj. nekonání či opomenutí (jednání omisivní). Protiprávního jednání se tedy lze nepochybně dopustit jak aktivní činností, tak také pasivitou v případech, kdy ke splnění zákonem uložené povinnosti je potřeba aktivně něco vykonat.

Strom tedy můžete poškodit dvěma způsoby. Aktivně – např. přesekáte kořeny, když chcete postavit zídku. Pasivně – když neuděláte nic, i když vidíte, že se stromem je „něco špatně“.

Usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 15/2007 – 141 ze dne 17. 7. 2008:

„Opomenutí je postaveno na roveň konání, jestliže subjekt nevykonal to, co bylo jeho právní povinností. (…)

Právní vztahy k dřevinám: praktický průvodce (autor Jitka Jelínková a Miloš Tuháček):

„Zákonem jasně stanovená povinnost vlastníka pečovat o dřeviny, zejména je ošetřovat a udržovat, logicky vyžaduje aktivní jednání povinného, tedy jeho konání, i když je v ní samozřejmě zahrnuta i povinnost zdržet se takového jednání, které by dřevinu poškozovalo, tedy určité činnosti nekonat. Vyžaduje-li tedy aktuální stav dřeviny provedení konkrétního ošetření, údržby nebo péče spočívající v jiném konání, dopustí se povinný porušení povinnosti stanovené § 7 odst. 2 ZOPK právě a pouze neprovedením této činnosti, tedy nekonáním či opomenutím.„

Stručná odpověď zní: „Téměř jistě větší, než si myslíte.“

Teď se bavíme o ekologické hodnotě stromu, což je to, co zajímá úřady a co bude také zajímat vás, pokud nějaký strom zničíte.

Na stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny je k dispozici velice šikovná kalkulačka, která vám ekologickou hodnotu stromu bleskurychle vypočítá, po zadání správných kritérií podle metodiky oceňování dřevin rostoucích mimo les. Služba je anonymní a zdarma.

https://www.ochranaprirody.cz/metodicka-podpora/metodiky-aopk-cr/kalkulacka-pro-ocenovani-drevin/

Pro vaši představu jsme zadali hodnoty dle našeho názoru průměrného stromu, který může růst na vaší zahradě, a nechali ekologickou hodnotu vypočítat.

Lípa srdčitá, průměr kmene 60 cm, výška stromu 15 m, výška nasazení koruny 2 m, průměr koruny 12 m, fyziologická vitalita – výborná až mírně snížená, zdravotní stav – zhoršený, odstraněná část koruny – 0 %, památný strom – ne, atraktivita umístění stromu – méně významná, růstové podmínky – dobré, prvky se zvýšeným biologickým potenciálem – dutiny, suché větve, biologický význam stanoviště – solitérní strom.

Výsledná hodnota stromu pro rok 2020

75 631,- Kč

V takové hodnotě po vás mohou být požadována kompenzační opatření (zpravidla formou náhradní výsadby) za pokácení stromu, v případě částečného poškození poměrná hodnota úměrná míře poškození.

A pak je tu ještě pokuta.

(3) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

e) poškodí nebo bez povolení pokácí dřevinu rostoucí mimo les,

(4) Za přestupek lze uložit pokutu do

b) 20000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,

§ 87 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Pokud se majitel stromu rozhodne jednat v souladu se zákonem a strom ošetřit, ať už z vlastního upřímného zájmu o strom, či z “donucení zákonem”, nebude mít pravděpodobně jinou možnost, než objednat si zásah u podnikajícího odborníka – arboristy. Ošetření stromů vyžaduje odborné znalosti a určitou praxi, u vzrostlých stromů jde navíc o nebezpečnou práci ve výškách.

Představa mnohých majitelů stromů, že najatý arborista je řemeslník, který bude řezat, kde se mu ukáže, je naprosto zcestná.

Profesionální arborista nemusí, a mnohdy přímo nesmí vyhovět všem vašim požadavkům, které by vedly k poškození stromu.

Najatý odborník (zhotovitel díla/řezu) přebírá veškerou odpovědnost za provedení práce (lidově řečeno: „Odpovědný je ten, kdo drží pilu.„)

Zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb., § 88

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) poškodí součást přírody ve zvláště chráněném území, nedovoleně změní nebo ohrožuje jeho dochovaný stav,

b) poškodí nebo zničí památný strom,

c) poškodí nebo zničí bez povolení dřevinu nebo skupinu dřevin rostoucích mimo les,

V laickém slova smyslu jsou oba výrazy vlastně synonyma. Pokud stromu uřízneme větev, tak ho poškodíme.

V odborné praxi je ale nutné tato slova odlišovat. Řez je rozhodně vždy poraněním, ale poškození stromu definuje zákon, a má to svůj význam. Správné řezy totiž stromu jednoznačně prospějí v tom smyslu, že například zabrání daleko horšímu poranění v budoucnu (zlom přetížené větve, kontinuální zraňování křížících se větví, pronikání hniloby nalomenými větvemi a pahýly hlouběji do stromu). Je proto nutné definovat nedovolený zásah do stromu.

Vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení

• § 2 odst. 1

“Nedovolenými zásahy do dřevin se rozumí takové poškozování nebo ničení dřevin, které způsobí podstatné nebo trvalé snížení jejích ekologických nebo společenských funkcí nebo bezprostředně či následně způsobí jejich odumření.”

Nedovolené zásahy nebo-li hrubé technologické chyby posuzují orgány ochrany přírody:

– obce a obecní úřady

– pověřené obecní úřady

– obce a obecní úřady s rozšířenou působností

– kraje a krajské úřady

– Ministerstvo životního prostředí

– Česká inspekce životního prostředí.

Podle čeho ale nedovolené zásahy posuzují?

V dnešní době především podle arboristických standardů.