Ochrana volně žijících ptáků
Zákon o ochraně přírody a krajiny, § 5a, odst. 1, Ochrana volně žijících ptáků
„V zájmu ochrany druhů ptáků, kteří volně žijí na evropském území členských států Evropských společenství (dále jen „ptáci“), je zakázáno …
d) úmyslné vyrušování těchto ptáků, zejména během rozmnožování a odchovu mláďat, pokud by šlo o vyrušování významné z hlediska cílů směrnice o ptácích,“
Arboristické práce na stromech, na nichž v tu chvíli hnízdící ptáci sedí na vejcích nebo vyvádí mladé, pochopitelně ptáky ruší, nemluvě o tom, že je arborista může velice snadno, byť téměř jistě nechtěně, zranit či dokonce zabít.
Je poměrně rozšířeným omylem, někdy dokonce i mezi některými stromolezci, že ochranu při hnízdění mají pouze vzácní a chránění ptáci. Zákon ale hovoří o volně žijících ptácích, tedy o všech ptácích, pokud pomineme kuriózní možnost, že se na stromě pokusí hnízdit papoušek prchnuvší ze spárů majitele. Vzato do důsledků, v době hnízdění ptáků by v podstatě neměly probíhat žádné arboristické práce. Snadno ale může v praxi nastat situace, kdy bezodkladné ošetření má přednost před hnízdícím holubem, ale nemělo by ho, pokud by se téměř zázrakem v dutině stromu v obci zahnízdil mandelík hajní. Snad i pro takové případy zákon pokračuje v § 5b, odst. 1
„Orgán ochrany přírody může, neexistuje-li jiné uspokojivé řešení, rozhodnutím stanovit postup odchylný od postupu uvedeného v § 5a odst. 1 a 2, je-li to potřebné v zájmu veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti, …“
Orgán ochrany přírody tedy může arboristické práce povolit i v případě, že na stromě hnízdí ptáci. V takovém případě bývá povolán ornitolog, aby určil druh hnízdícího ptáka, a orgán ochrany přírody vyhodnotí, který zájem je vyšší. Každopádně by na dobu hnízdění neměly být plánovány zásahy, které snesou odklad. Jaká je ovšem reálná praxe ponechává autor článku na zvážení čtenáři.