Přístrojová vyšetření stability stromů
Přístrojová vyšetření stromů rozhodně patří mezi naše služby, ale nabízíme také profesionální řezy stromů, odborné dendrologické posudky, instalace bezpečnostních vazeb a nakonec i konečné řešení – rizikové kácení.
Přístrojová vyšetření stability stromů
U obzvlášť hodnotných stromů a stromů s vysokou hodnotou cíle případného pádu se vyplácí investice do speciálních měřících metod, které nebezpečí odhalí včas.
Ani sebezkušenější dendrolog nedokáže přesně určit míru poškození kořenů (např. po stavební činnosti) nebo rozsah hniloby v dutinách kmene a kosterních větví. Z vizuálního ohledání zkrátka nelze vyvodit závěr s absolutní jistotou. Přístrojové metody jsou tedy cenný spojenec.
Tahová zkouška
Podstatou tahové zkoušky je zatížení stromu lanovým navijákem ve dvou na sebe kolmých směrech. Mechanické chování stromu je v průběhu zatěžování známou působící silou exaktně měřeno dynamometrem, elastometrem a inklinometrem. Speciální software následně vyhodnotí sílu, která působí na strom při určité síle větru. Se znalostí materiálových vlastností dřeva, lze vyčíslit reálnou odolnost stromu proti vyvrácení a zlomení kmene.
Akustický stromový tomograf
Akustický (stromový) tomograf funguje na principu měření rychlosti šíření zvuku dřevem. Po obvodu stromu se pod kůru umístí čidla do hloubky aktivního pletiva. Čidla propojená s počítačem snímají rychlost šíření zvuku a ten se šíří ve zdravém dřevě odlišně od dřeva postiženého hnilobou/tlením. Výsledkem šetření je vizualizace průřezu kmene.
Akustický stromový tomograf
Akustický stromový tomograf
Snímek tomografu – rozsáhlá dutina
Snímek tomografu – nevýznamná dutina
Ceník – přístrojová vyšetření stromů
Výňatek z arboristických standardů
9.1 Obecné požadavky přístrojových metod
9.1.1
Přístrojové metody umožňují zpřesnění posouzení vitality (životní funkce) stromů a exaktnější hodnocení zdravotního stavu (poškození a defektů), případně stanovení jejich rozsahu a pravděpodobnosti selhání stromů.
9.1.2
Přístrojové metody jsou využívány výhradně jako nadstavba dříve provedeného komplexního dendrologického průzkumu stromu. Jejich využívání bez vazby na dendrologický průzkum je technologickou chybou.
9.1.3
Seznam přístrojových metod s popisem jejich možného využití je uveden v Příloze č. 15.
9.1.4
Nasazení přístrojových metod je relevantní pokud:
- vizuální hodnocení není dostačující,
- hodnota stromu je velmi vysoká,
- stav stromu je sporný.
9.1.5
Aplikací přístrojové metody hodnocení:
- nesmí dojít k poškození dřeviny,
- nesmí dojít ke vzniku trvalých poškození dřevních pletiv stromu za hranicí běle,
- nesmí dojít k narušení stanoviště stromu, např. aplikací nevhodných látek.
9.1.6
Metody musí být opakovatelné a nezávislé na osobě měřícího. Výsledek měření musí být jasně identifikován (např. detekce rozsahu dutiny, stanovení pravděpodobnosti selhání) a metodika stanovení musí být popsána v protokolu či jinak dostupná.
9.2 Rozdělení přístrojových metod
9.2.1
Uvedený seznam přístrojových metod nemusí být kompletní. Uvedené jsou pouze přístupy ověřené vědeckým výzkumem a praktickou aplikací, doporučované pro využití v podmínkách ČR. Princip jednotlivých přístrojových metod zpravidla kvantifikuje pouze část parametrů, zahrnutých do jednotlivých diagnostických charakteristik.
9.2.2
Hodnocení vitality. Účelem aplikace metod je zpřesnit posouzení jednotlivých parametrů dynamiky průběhu fyziologických funkcí stromu, případně zhodnotit časový vývoj tohoto parametru. Příklady metod:
- gazometrické metody měření,
- měření transpiračního toku,
- dendroekologická analýza (invazivní metoda zasahující do jádrového/vyzrálého dřeva).
9.2.3
Zjišťování stability koruny. Účelem je detailní analýza stability silných větví a kmenů, tvořících korunu stromu. Používané postupy musí umožňovat práci v koruně stromu. Doporučované metody:
- akustická měření,
- akustická tomografie.
9.2.4
Zjišťování stability kmene. Účelem je především detekce rozsahu skrytých defektů v oblasti kmene (od oblasti styku s půdou po kosterní větvení).
Doporučované metody:
- akustická měření,
- akustická tomografie,
- tahová zkouška.
9.2.5
Zjišťování stability kořenového systému. Účelem je detekce rozsahu narušení mechanicky významného kořenového systému bez ohledu na důvod (nevhodná architektura, mechanické poškození, infekce dřevními houbami a podobně).
Doporučované metody:
- tahová zkouška.
9.2.6
Analýza architektury. Metody se zabývají detailním popisem architektury buď nadzemní, nebo podzemní části stromu. Účelem může být např. zpřesnění výpočtu zátěžové analýzy nebo zjištění rozsahu kořenového systému (bez ohledu na intaktnost či funkci kořenů). Doporučované metody:
- půdní radar (GPR),
- LIDAR,
- akustické vytyčení kořenového systému (speciální senzory).
V případě, že je vhodné provést zákrok na stromě z vysokozdvižné plošiny, nebo za pomoci jeřábu, spolupracujeme téměř výhradně s firmou Montážní plošiny Strach. Mají výborné, opečovávané stroje a jezdí s nimi profíci. Ve výsledku s nimi máme prostě pro strach uděláno :).
