Řez stromů

Kromě řezu stromů, což je naše hlavní služba, nabízíme také odborné dendrologické posudky, instalace bezpečnostních vazeb, přístrojová vyšetření, a nakonec i konečné řešení – rizikové kácení.

Ceník – řezy stromů

Řez stromů

V naší péči o stromy provádíme veškeré technologie řezu stromů. Následujícím výčtem uvádíme pouze ty nejběžnější. V každém případě se držíme zákonů, arboristických standardů a zdravého rozumu.

Celý text standardu „Řez stromů“.

Výchovný řez stromu

Tento typ řezu provádíme na mladých stromech, a jeho cílem je podpořit vývoj stabilní, funkční koruny charakteristické architektury pro daný druh typické. Postupně zvyšujeme nasazení koruny, abychom dosáhli potřebného podchozího a podjezdného profilu.

Odstraňujeme, případně redukujeme:

  • strukturálně nevhodné větve/výhony – s tlakovým větvením, vyrůstající v přeslenech, křížící se, směrované dovnitř koruny, výškově přerůstající terminál (vrcholový výhon prodlužující kmen)
  • větve mechanicky poškozené
  • větve rostoucí směrem k překážce.

V rámci jednoho zákroku obvykle odstraňujeme v době vegetace maximálně 30 %, v bezlistém stavu maximálně 50 % objemu asimilačního aparátu („listí“).

Tento typ řezu považujeme v péči o stromy za nejefektivnější, nejlepší v poměru „cena/výkon“ a zároveň nejpodceňovanější z celého portfolia arboristických zásahů.

Investicí do několika výchovných řezů v časovém odstupu 2-3 let v řádech stokorun, získáte nejen zdravý strom s kvalitně zapěstovanou korunou ladný na pohled, ale zároveň ušetříte desetitisíce za radikální, strom zbytečně zraňující řezy, jejichž potřebu v budoucnosti lze vyjádřit pravděpodobností hraničící s jistotou.

Bezpečnostní řez stromu

Touto technologií míříme pouze na zajištění aktuální provozní bezpečnosti stromu.

Odstraňujeme, případně redukujeme větve aktuálně provozně nebezpečné:

  • silné suché
  • nalomené či zlomené
  • mechanicky poškozené
  • přerostlé, staticky rizikové
  • s defektním větvením akutně hrozící selháním.

Neřešíme tím aktuální statické poměry celého jedince (riziko vývratu, zlomu kmene, rozpadu koruny), to řeší obvodové redukce a samozřejmě pokácení.

Řez nemá za cíl péči o strom ve smyslu podpory dlouhodobých funkcí stromu a jeho perspektivu.

Lze provádět během celého roku.

V kontextu arboristických zásahů se jedná o něco levnější, základní zákrok. Zákazníci ho z toho důvodu často preferují navzdory našim doporučením. Bezpečnostní řez zákazníkům navrhujeme v některých případech sami, pravdou však je, že se většinou přikláníme spíše ke zdravotnímu řezu. Ne proto, že bychom si za každou cenu chtěli účtovat třeba o tisíc korun více, ale když už na strom lidově řečeno lezeme, je dobré mu poskytnout komplexní a ne jen provizorní ošetření.

Zdravotní řez stromu

Tímto typem řezu usilujeme o zabezpečení dlouhodobé funkce a perspektivy stromu, dobrého zdravotního stavu, vitality a provozní bezpečnosti.

Odstraňujeme, případně redukujeme:

  • strukturálně nevhodné větve (kodominantní tedy konkurující terminálnímu/vrcholovému výhonu), vrůstající do koruny, křížící se, s tlakovým větvením
  • mechanicky poškozené větve, zlomené, se sníženou stabilitou
  • napadené chorobami a škůdci
  • usychající a suché

Ve standartních případech nesmí dojít k odstranění více než 20 % objemu asimilačního aparátu („listí“).

Optimální provádět v období plné vegetace.

Lokální redukce

Za termínem „lokální redukce“ se vlastně skrývá skupina redukčních lokálních řezů:

  • lokální redukce směrem k překážce
  • lokální redukce z důvodu stabilizace
  • úprava průjezdního nebo průchozího profilu.

Tyto řezy, jsou-li potřebné, zpravidla navrhujeme jako „doplněk“ například ke zdravotnímu řezu. Samostatně je zde uvádíme proto, že zákazník si nás může zavolat opravdu jen kvůli tomu, abychom mu například zredukovali větev, která už mu leží na střeše, a o nic jiného nemá zájem.

Redukční lokální řezy prováděné kolem nadzemních elektrovodů a dalších typů produktovodů se řídí arboristickým standardem „Péče o stromy kolem veřejné technické infrastruktury“.

Obvodová redukce

Obvodová redukce je technologie, která patří do skupiny stabilizačních řezů (další jsou stabilizace sekundární koruny a sesazovací řez). Uvádíme z nich pouze obvodovou redukci, protože laik mezi těmito technologiemi rozdíl většinou nevidí.

Hlavním cílem obvodové redukce je zmenšení náporové plochy koruny vůči větru a snížení těžiště stromu. Nejvíce tedy redukujeme větve v horní části koruny, směrem dolů se redukuje méně.

Při jednom zákroku by nemělo být odstraněno více než 30 % asimilačního aparátu („listí“). Pokud je potřebná radikálnější redukce, provádíme ji po etapách v intervalu obvykle 5 až 10 let v rozsahu zohledňujícím reakci stromu na předchozí zákrok.

Obvodovou redukci nelze provádět na mladých a středněvěkých stromech, které jsou ještě ve fázi dynamického délkového přírůstu. Zákrok je určen pro dospělé a senescentní („stárnoucí“) jedince.

Obvodová redukce - před a po
Řez stromu
Řez stromu
Řez stromu
Řez stromu
Řez stromu

Vysvětlení pojmů podle arboristických standardů

3.1 Řezy zakládací

Účelem zakládacích řezů je založení a výchova korun mladých stromů, které v dospělosti budou bez zásadních defektů, a které budou svou architekturou, tvarem a velikostí koruny odpovídat danému stanovišti. Proto se realizuje řez stromů takovým způsobem, který korunu formuje do tvaru přirozeného pro daný taxon, případně tvaru vyžadovaného pěstebním záměrem. V rámci zakládacích řezů dochází případně i k zahájení tvarování korun.

3.1.1 Zapěstování koruny (S—RZK)

3.1.1.1
Cílem S-RZK je založeni koruny špičáků listnatých stromů.
3.1.1.2
Při zakládání koruny je nutné respektovat její architekturu a tvar v dospělosti.
3.1.1.3
Pro založení koruny u špičáků je možné zakrátit terminální výhon technikou řezu na pupen.

3.1.2 Řez komparativní (srovnávací) (S-RK)

3.1.2.1
V případě potřeby probíhá komparativní řez jako součást výsadby stromu (viz SPPK A02 001 – Výsadba stromů). Rozsah řezu se volí podle taxonu, typu a stavu sazenice, období výsadby, podmínek stanoviště a možností následné péče.
3.1.2.2
Cílem S-RK je vytvořit podmínky pro dosažení funkční rovnováhy kořenového systému a asimilačního aparátu v koruně stromu.
3.1.2.3
Při S-RK odstraňujeme přednostně větve a výhony poškozené a pokračujeme odstraněním větví z pohledu definice výchovného řezu (viz 3.1.3.2 až 3.1.3.6) Je-li třeba odstranit více větví, pokračujeme prosvětlením korunky.
3.1.2.4
Podporu role terminálního výhonu provádíme odstraňováním, eventuálně zakracováním bočních konkurenčních výhonů.
3.1.2.5
U druhů, které vytváří průběžný terminál, se tento ponechává. K jeho zakrácení případně odstranění dochází pouze výjimečně v opodstatněných případech.
3.1.2.6
Přednostně odstraňujeme celé výhony, zakracujeme je jenom v odůvodněných případech.
3.1.2.7
S-RK se provádí současně s výsadbou stromu (viz SPPK A02 001 – Výsadba stromů).

3.1.3 Řez výchovný (S-RV)

3.1.3.1
Cílem S-RV je podpoření charakteristické architektury a tvaru koruny, který je typický pro daný druh či kultivar a dává předpoklad vytvoření zdravé, vitální, funkční a stabilní koruny v období dospělosti stromu.
3.1.3.2
Podporu role terminálního výhonu provádíme odstraňováním, eventuálně zakracováním bočních konkurenčních výhonů.
3.1.3.3
U druhů, které vytváří průběžný terminál, se tento ponechává. K jeho zakrácení případně odstranění dochází pouze výjimečně v opodstatněných případech (například poškození terminálu nebo proces zakládání tvarovacího řezu).
3.1.3.4
Odstraňované jsou strukturálně nevhodné větve či výhony (například s tlakovým větvením, vyrůstající v přeslenech), větve mechanicky poškozené, rostoucí směrem k překážce.
3.1.3.5
Při zakracování postranních větví či výhonů vedeme řez na pupen nebo na postranní větev či výhon.
3.1.3.6
Nasazení koruny postupně zvyšujeme, až dosáhneme potřebného průjezdního či průchozího profilu u stromů, kde je to vzhledem k jejich umístění nutné případně žádoucí (příloha č. 3, obr. 6). Naopak u stromů rostoucích ve volné krajině, na okrajích průhledů a na místech, kde to jejich stanovištní podmínky umožňují, spodní větve zbytečně neodstraňujeme.
3.1.3.7
Při zvyšování nasazení koruny pro dosažení průjezdního či průchozího profilu je třeba udržovat poměr mezi délkou kmene a korunky maximálně 3:2 (příloha č. 3., obr. 3).
3.1.3.8
U některých kultivarů štěpovaných v korunce bez zřetelného terminálního výhonu nelze nasazení korunky zvýšit pro dosažení průjezdního či průchozího profilu. Je tedy potřeba počítat s výškou roubování.
3.1.3.9
V rámci S-RV dochází i k zapěstování korunky pro následný tvarovací řez (viz 3.4).
3.1.3.10
V rámci jednoho zákroku se u listnatých stromů obvykle odstraňuje v období vegetace maximálně 30 %, v bezlistém stavu maximálně 50 % objemu asimilačního aparátu.
3.1.3.11
Interval jednotlivých zásahů je v případě výchovného řezu obvykle 2-3 roky. V opodstatněných případech až 5 let.

3.2 Řezy udržovací

Cílem udržovacích řezů je péče o dospívající a dospělé stromy s důrazem na zajišťování provozní bezpečnosti, pěstebních požadavků, eventuálně změny tvaru a velikostí jejich koruny dle potřeby stanoviště, pěstebního cíle a prodloužení jejich funkční životnosti. Udržovací řezy se průběžně opakují v intervalech daných taxonem, účelem řezu, požadavky stanoviště a vitalitou stromu.

3.2.1 Řez zdravotní (S-RZ)

3.2.1.1
Cílem S-RZ je zabezpečení dlouhodobé funkce a perspektivy stromu s udržením jeho dobrého zdravotního stavu, vitality a provozní bezpečnosti. Snažíme se o zachování architektury koruny žádoucí pro daný taxon a fyziologické stáří jedince.
S-RZ neřeší aktuální statické poměry celého jedince (jako například riziko vývratu, zlomu kmene, rozpadu koruny apod.).
3.2.1.2
Odstraňované případně redukované jsou strukturální větve a výhony:
  • nevhodné ve struktuře (kodominantní výhony, sekundární výhony vrůstající do koruny, křížící se větve apod.).
  • s tlakovými vidlicemi či  jinak narušeným větvením, mechanicky poškozené, zlomené, se sníženou stabilitou,
  • napadené chorobami či škůdci, usychající a suché.
3.2.1.3
Při S-RZ nedochází k patrnému narušení habitu ošetřovaného stromu.
3.2.1.4
Ponechávání drobných suchých větví v koruně není považováno za chybu při provádění S-RZ.
3.2.1.5
V opodstatněných případech je možné ponechat na kmeni nebo kosterních větvích stabilní pahýl, jestliže jeho průměr přesahuje 100 mm a délka 500 mm.
3.2.1.6
Při S-RZ nesmí dojít k odstranění více než 20 % objemu asimilačního aparátu.
3.1.1.7
S-RZ je optimální provádět v období plné vegetace. Nedodržení optimálního termínu není technologickou chybou.
3.2.1.8
U stromů napadených regulovanými škodlivými organismy je nutné provést řez dle pokynů příslušného orgánu ochrany přírody či Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Provedení řezu se v tomto případě může lišit od výše uvedené definice S-RZ.

3.2.2 Řez bezpečnostní (S-RB)

3.2.2.1
Jedná se o řez zaměřený pouze na zajištění aktuální provozní bezpečnosti stromu, neřeší však komplexní statické poměry celého jedince, jako například možnost vývratu, zlomu kmene, rozpad koruny apod.
3.2.2.2
Při S-RB jsou odstraňovány, případně redukovány větve narušující aktuálně provozní bezpečnost například:
  • tlusté suché, narušující provozní bezpečnost,
  • zlomené či nalomené, se sníženou stabilitou.
  • mechanicky poškozené)
  • sekundární (přerostlé staticky rizikové výhony pocházející z adventivních či spících pupenů)
  • s defektním větvením,
  • volně visící
3.2.2.3
S-RB je možné provádět kdykoli během roku.

3.2.3 Redukční řezy lokální (S-RL)

Uvedené parametry se týkají následujících typů řezů:
S-RL Skupina redukčních řezů lokálních
S-RLSP lokální redukce směrem k překážce
S-RLLR Lokální redukce z důvodu stabilizace
S-RLPV Úprava průjezdního či průchozího profilu
3.2.3.1
Cílem S-RLSP a S—RLPV je úprava průjezdního (nebo průchozího profilu) redukce koruny ve směru překážky (příloha č. 2), docílení odstupové vzdálenosti definované (zákonem, normou a podobně) či vytvoření průhledu.
3.2.3.2
Redukční řezy lokální prováděné kolem nadzemních elektrovodů a dalších typů produktovodů se řídí SPPK A02 011 – Péče o stromy kolem veřejné technické infrastruktury.
3.2.3.3
Cílem S-RLLR je lokální redukce za účelem odlehčení nebo symetrizace části koruny z důvodu zvýšení její stability.
3.2.3.4
Zaměření S-RL musí být v návrhu ošetření jednoznačně definované.
3.2.3.5
Po realizaci S-RL je nutná následná pravidelná péče o strom s kontrolou naplnění cíle řezu vzhledem k provozní bezpečnosti.
3.2.3.6
Interval opakování S-RL je třeba volit s ohledem na stanoviště, druh stromu, stav stromu a charakter překážky, případně rozsah destabilizace a podobně.
3.2.3.7
Při S-RL používáme především techniku řezu na postranní větev.
3.2.3.8
Průjezdní či průchozí profil se řídí přílohou č. 2, pokud není stanoveno jinak. Specifické postupy při péči o stromy doprovázející komunikace je obsahem SPPK A02 010 – Péče o dřeviny kolem veřejné dopravní infrastruktury.
3.2.3.9
S-RL lze provádět kdykoli během roku.

3.2.4 Odstranění výmladků (S—OV)

3.2.4.1
Jedná se o odstranění kořenových a pařezových výmladků ze spodní části kmene a okolí stromu.
3.2.4.2
Interval opakování se řídí dynamikou vývoje výmladků.
3.2.4.3
Zásah se provádí technikou odstraňování výmladků (viz 2.1.4).
3.2.4.4
S-OV je možné provádět kdykoli během roku.

3.3 Řezy stabilizační

Stabilizačními řezy se redukuje velikost koruny stromu výhradně s cílem snížit riziko vývratu, zlomu kmene či celkového rozpadu koruny u stromu s narušenou stabilitou.
V případě realizace stabilizačních řezů na zdravých stromech s primární korunou bez odůvodnění může dojít k trvalému poškození stromu.
Silné redukce (zejména S-SSK, S-RS) je třeba provádět během období vegetačního klidu, nejlépe v jeho druhé polovině. V případech, kdy je významně narušena stabilita stromu a hrozí nebezpečí z prodlení, je možné zásah realizovat kdykoliv.
Rozsah navrhovaných stabilizačních řezů musí být v plánu péče jednoznačně definovaný.
Po realizaci řezů stabilizačních je nutná následná pravidelná péče o strom s kontrolou naplnění efektu řezu.

3.3.1 Redukce obvodová (S-RO)

3.3.3.1
S-RO probíhá především na stromech s primárními korunami ve svrchní třetině koruny za účelem zmenšení náporové plochy koruny a snížení těžiště stromu. Nejvíce se zakracují větve v horní části koruny a směrem dolů se délka zkrácení zmenšuje (příloha č. 3, obr. 11).
3.3.1.2
Při jednom zákroku by nemělo být odstraněno více než 30 % objemu asimilačního aparátu. Radikálnější redukce je možná pouze v případech bezprostředního nebezpečí selhání stromu, pokud je odůvodněný zájem na jeho ponechání.
3.3.1.3
Redukci korun rozsáhlejšího rázu je nezbytné provádět postupně v několika etapách s intervalem 5 – 10 let, a to podle reakce stromu na předchozí zákroky. Interval opakování je třeba volit s ohledem na stanoviště, druh a vitalitu stromu, jeho reakci na předchozí zásahy a provozní bezpečnost.
3.3.1.4
Při volbě intenzity S-RO je nutné zohlednit fyziologické stáří, druhové vlastnosti, vitalitu, zastínění okolními jedinci a podobně.
3.3.1.5
Pokud je to možné, řezem neměníme tvar koruny žádoucí a typický pro daný druh či kultivar.
3.3.1.6
S-RO nelze provádět na mladých a středněvěkých stromech ve fázi dynamického délkového přírůstu, je určena pro dospělé a senescentní jedince (fyziologické stáří 4-5 dle standardu SPPK Hodnocení stavu stromů).

3.3.2 Stabilizace sekundární koruny (S-SSK)

3.3.2.1
Jedná se o zásah na přerostlé nestabilní sekundární koruně stromu, jehož snahou je stabilizace koruny. Zásah je řešením nestandardní situace.
3.3.2.2
Provádí se zejména na jedincích, jejichž primární koruna byla v minulosti radikálně redukována (řezem či přírodním živlem) bez adekvátní následné péče.
3.3.2.3
S-SSK spočívá v radikální obvodové redukci přerostlých sekundárních výhonů technikou řezu na postranní větev, případně „naslepo“. Může být kombinována se selektivním proředěním výhonů (příloha č. 3, obr. 12).
3.3.2.4
S-SSK je nezbytné realizovat postupně (v několika etapách) s průběžným monitorováním reakce stromu na předchozí zákroky.
3.3.2.5
Cílem S-SSK je udržení sekundární koruny ve stabilním stavu, nebo převedení na tvarovací řez.

3.3.3 Sesazovací řez (S-RS)

Týká se taxonů s výrazně zhoršenými materiálovými  vlastnostmi, špatnou kompartmentalizací a dobrou korunovou výmladností.
3.3.3.1
Sesazovacím řezem je míněno provedení hluboké redukce primární koruny na kosterní větve nebo až na kmen. Zásah je pro strom destruktivní s důsledkem zhoršení jeho zdravotního stavu.
3.3.3.2
S-RS smí být použit pouze v případech bezprostředního nebezpečí statického selhání stromu, pokud je odůvodněný zájem na jeho ponechání. Lze ho provádět pouze na stromech s výrazně zhoršenými materiálovými vlastnostmi dřeva a rizikem vzniku spontánních selhání (Populus spp. – rod topol) Salix spp. – rod vrba).
3.3.3.3
Stav takto ošetřených stromů musí být pravidelně sledován a koruna nadále odpovídajícím způsobem redukována v intervalech 5 (max. 10) let. Jde o zásah, kterým se dočasně prodlouží či obnoví funkční životnost jedince na stanovišti.
3.3.3.4
S-RS musí být proveden v období vegetačního klidu. Výjimkou mohou být neodkladná řešení havarijních stavů stromů (například po vichřici).
3.3.3.5
Speciální redukce korun stromů zaměřené na zvýšení jejich biologické hodnoty, jsou řešené v SPPK A02 009 – Speciální zásahy na stromech.

3.4 Řezy tvarovací

Jedná se o řezy, zakládané v rámci výchovného řezu nebo po dosažení žádané výšky a opakovaně v krátkém intervalu po celý život stromu. Cílem tvarovacích řezů je udržení korun stromů v požadovaném tvaru opakovanými řezy, realizovanými v častých pravidelných intervalech.

3.4.1 Řez na hlavu (S-RTHL)

3.4.1.1
Jedná se o pravidelně opakovaný řez obvykle jednoletých až tříletých výhonů.
3.4.1.2
Výhony jsou sesazovány na zapěstované zduřeniny „hlavy“ obvykle v intervalu jednoho až tří let, v opodstatněných případech i delším. Řez se provádí technikou odstraňování výmladků nebo technikou řez na patku.
3.4.1.3
S-RTHL se provádí v bezlistém stavu, nejlépe těsně před rašením listů.
3.4.1.4 
Provádí se pouze na stromech s dobrou korunovou a kmenovou výmladností.

3.4.2 Řez popouštěcí (S-RTPP)

3.4.2.1
Řez popouštěcí je opakovaný tvarovací řez výhonů s možností postupného zvyšování místa tvarování.
3.4.2.2
Výhony jsou seřezávány na čípky či tlustší redukované výhony technikou řezu „naslepo“. Ostatní výhony jsou odstraňovány úplně technikou odstraňování výmladků nebo technikou řezu na patku.
3.4.2.3
S-RTPP se provádí v bezlistém stavu, nejlépe těsně před rašením listů.
3.4.2.4
Provádí se pouze na stromech s dobrou korunovou a kmenovou výmladností.

3.4.3 Řez živých plotů a stěn (S-RTZP)

3.4.3.1
Živé ploty a stěny lze tvarovat u druhů stromů s dobrou korunovou výmladností snášejících tvarování.
3.4.3.2
Řez se provádí obvykle jednou nebo dvakrát ročně. V opodstatněných případech může být interval opakování řezů delší.
3.4.3.3
Výška a tvar živého plotu či stěny je daný pěstebním záměrem, vzrůstností a dalšími vlastnostmi použitého taxonu a stanovištními podmínkami.
3.4.3.4
Výrazná změna úrovně tvarování (řez „do starého dřeva“) je možná pouze ve výjimečných případech u stromů s velmi dobrou kmenovou a korunovou výmladností (například Taxus baccata – tis červený, Carpinus betulus – habr obecný).

V případě, že je vhodné provést zákrok na stromě z vysokozdvižné plošiny, nebo za pomoci jeřábu, spolupracujeme téměř výhradně s firmou Montážní plošiny Strach. Mají výborné, opečovávané stroje a jezdí s nimi profíci. Ve výsledku s nimi máme prostě pro strach uděláno :).