Standard – Péče o dřeviny kolem veřejné dopravní infrastruktury

SPPK 02 010

Účel a náplň standardu

1.1 Účel a náplň standardu

1.1.1

Standard „Péče o dřeviny kolem veřejné dopravní infrastruktury“ definuje rozsah a techniku zásahů do dřevin, realizovaných pro zajišťování bezpečného provozu na komunikacích všech tříd dle zákona č. 13/1997 Sb. a na železničních dráhách dle zákona č. 266/1994 Sb.

1.1.2

Standard popisuje zásady týkající se výsadeb a rozsah možných zásahů tak, aby byla minimalizována možnost, že dojde k nedovolenému zásahu do dřevin rostoucích mimo les (viz ustanovení § 2 vyhlášky č. 189/2013 Sb., zákon č. 114/1992 Sb.).

1.1.3

Standard je určen k aplikaci na dřeviny rostoucí jako vegetační doprovod veřejné dopravní infrastruktury (dále jen VDI) bez ohledu na to, zda se jedná o dřeviny rostoucí na pozemcích mimo les či na pozemcích určených k plnění funkce lesa.

1.1.4

Péče o vegetační doprovod komunikací v průjezdních úsecích obcí na pozemcích ve správě správce komunikace je povinností správce komunikace.

1.1.5

Základní odpovědnost za provozní bezpečnost stromů je povinností jejich vlastníka.

1.1.6

Standard zohledňuje možná bezpečnostní rizika charakteristická pro doprovod VDI.

1.1.7

Objektem kontrol a pěstebních zásahů se může stát vegetace, rostoucí v ochranných pásmech komunikací či dráhy. Rozsah ochranných pásem definuje 3.1.

1.1.8

Pokud v tomto standardu není stanoveno jinak, jsou při péči o dřeviny kolem VDI respektované zbývající Standardy péče o přírodu a krajinu (SPPK), zejména řady A (arboristické standardy), řady C (ÚSES a krajinotvorné prvky) a řady E (speciální opatření druhové ochrany).

1.2 Kvalifikace osob

1.2.1

Rozsah kvalifikace osob, které provádějí zásahy do dřevin rostoucích jako vegetační doprovod komunikací či v obvodu a ochranném pásmu železniční dráhy, určuje správce dané komunikace či dráhy s přihlédnutím k možným bezpečnostním rizikům a platným právním požadavkům. Správce rovněž stanovuje, zda je při zásazích do vegetačního doprovodu povinný dohled a jakou má mít minimální kvalifikaci (viz Příloha č. 2).

1.2.4

Základní kontrolu stromů v rámci kontrol vegetace doprovázející veřejnou dopravní infrastrukturu provádí osoby pověřené jejich oprávněným správcem.

1.2.5

Komplexní hodnocení stavu stromů má interdisciplinární charakter a zahrnuje analýzu široké škály faktorů. Jedná se o odbornou činnost, která musí být prováděna kompetentní osobou, kterou mohou být:

  • soudní znalci dle zákona č. 36/1967 Sb. se specializací zahrnující hodnocení stavu stromů nebo obdobnou, nebo
  • odborníci se vzděláním v oborech lesnických, zahradnických, přírodovědných, environmentálních apod., kde je problematika hodnocení stavu stromů vyučována, nebo
  • držitelé národního či mezinárodního dokladu prokazujícího odborné znalosti v této oblasti.
1.2.6

Doporučenou kvalifikací pro osoby provádějící výsadby keřů a stromů včetně povýsadbové péče je úspěšné absolvování odborného zahradnického učiliště nebo vyššího vzdělání v oboru, případně jiný národní či mezinárodní doklad prokazující odborné znalosti.

1.2.7

Doporučenou kvalifikací pro osoby provádějící řez stromů ve výškách je uznávaný národní nebo mezinárodní doklad prokazující odborné znalosti pracovníka v oblasti arboristiky, kvalifikaci bezpečně se pohybovat v koruně za použití lezecké techniky nebo vysokozdvižné plošiny a bezpečně manipulovat s motorovou pilou.

Právní rámec

2. Právní rámec

2.1

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny – (ustanovení § 5 odst. 4 a 5, § 16 odst. 1 písm. f), § 26 odst. 1 písm. d), 29 písm. e), a § 34 odst. 1 písm. d)) reguluje záměrné šíření geograficky nepůvodních druhů rostlin a kříženců druhů rostlin v krajině a dále záměrné šíření geograficky nepůvodních druhů rostlin ve zvláště chráněných částech přírody (národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace).

2.2

Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích – (ustanovení §§ 15, 30, 33, 35) upravuje podmínky výsadeb stromů a keřů podél komunikací z hlediska rozhledových poměrů a stav silniční vegetace na silničních pomocných pozemcích a na jiných vhodných pozemcích tvořících součást dálnice, silnice nebo místní komunikace z hlediska bezpečnosti užití pozemní komunikace a umožnění údržby komunikací či obhospodařování sousedních pozemků.

2.3

Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách – (ustanovení §§ 4, 8, 9 a 10) stanovuje obvod a ochranná pásma dráhy a definuje činnosti, které je možné v těchto pásmech akceptovat, popř. z hlediska vlastníka daného pozemku činnosti, které musí strpět, a dále mj. uvádí základní práva a povinnosti vlastníka a provozovatele dráhy (§§ 20 až 22).

2.4

Zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon – upravuje činnosti, které je možné provádět v okolí elektrifikovaných železničních drah.

2.5

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – (ustanovení §§ 1016 a 1017) definuje v občansko-právní rovině vztah vlastníků stromů vůči vlastníkům okolních pozemků.

2.6

Zákon č. 20/1987, o státní památkové péči – stanovuje povinnost mít, pro všechny dřeviny na území kulturních památek a dřeviny nacházejících se v památkových zónách, rezervacích a v ochranných pásmech těchto památek a území, ke kácení a výsadbám závazné stanovisko (povolení, souhlas) orgánu památkové péče. Povinnost vyžádat si závazné stanovisko orgánu památkové péče může být pro určité nemovitosti nebo pro určité činnosti vyloučena, a to buď plánem ochrany památkové rezervace nebo památkové zóny, nebo rozhodnutím, kterým bylo vyhlášeno ochranné pásmo. Pokud se jedná o pěstební zásahy na dřevinách (řez), které rostou na pozemku kulturní památky, tak i zde je nutný souhlas orgánu památkové péče (uvedený zásah náleží do § 14 odst. 1 obnova kulturních památek).

2.7

Řez dřevin v prostředí mimo les může obecně provádět vlastník či jiná oprávněná osoba bez předchozího povolení či oznámení orgánu ochrany přírody v rozsahu a technologií, kterou nedojde k nedovolenému zásahu do dřevin rostoucích mimo les (viz ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. a § 2 vyhlášky č. 189/2013 Sb.).

2.8

Výjimku z 2.6 tvoří dřeviny se zvláštním režimem ochrany dle zákona č. 114/1992 Sb. zejména:

  • dřeviny vyhlášené jako památné,
  • dřeviny, které jsou biotopem jiných organismů, chráněných zákonem č. 114/1992 Sb., v kategorii ohrožený druh, silně či kriticky ohrožený druh, popř. evropsky významný druh,
  • zvláště chráněné druhy volně rostoucích dřevin – tis červený, muk (jeřáb) český, jeřáb krkonošský, jalovec obecný nízký, dub pýřitý (šípák),
  • dřeviny, kde by zásahem mohlo dojít k poškození nebo ničení hnízd a vajec nebo úhynu či významnému rušení (zejména během doby
    rozmnožování) volně žijících ptáků, pokud není orgánem ochrany přírody stanoven odchylný postup (§5b odst. 1),
  • dřeviny, které jsou součástí významného krajinného prvku (VKP)

V takovém případě je pro ošetření stromů nutný odpovídající správní akt příslušného orgánu ochrany přírody.

2.9

Nařízení EU č. 995/2010 o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh. Každému, kdo uvádí dřevo a dřevařské výrobky na trhy EU, ukládá nařízení jako hlavní povinnost mít a pravidelně aktualizovat tzv. systém náležité péče. Ten obsahuje podle tyto tři prvky:

  • přístup k informacím, které se týkají dodávek dříví na trh,
  • posouzení rizik uvedení nezákonně vytěženého dříví nebo dřevařských výrobků z tohoto dřeva na trh,
  • zmírnění zjištěného rizika v případě, že zjištěné riziko uvedení nezákonně vytěženého dříví nebo dřevařských výrobků z tohoto dřeva na trh není zanedbatelné.
2.10

Zákon č. 226/2013 Sb., o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh, upravuje „centrální evidenci“, která slouží ke kontrole systémů náležité péče (viz 2.9) a stanovuje působnost a pravomoc orgánů státní správy a sankce za správní delikty ve vztahu k nařízení EU č. 995/2010.

2.11

Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích (ustanovení § 22) definuje požadavky na zajištění bezpečnosti osob a majetku v souvislosti mimo jiné i s dřevinami rostoucími na pozemcích určených k plnění funkce lesa.

2.12

Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči (ustanovení § 3) definuje požadavky na fyzické a právnické osoby z titulu zjišťování a omezování šíření škodlivých organismů včetně plevelů a stanoví působnost správních úřadů na tomto úseku.

Evidence a kontroly

3.1 Ochranná pásma VDI a obvod dráhy

3.1.1

Ochranné pásmo dráhy definuje zákon č. 266/1994 Sb. v § 8.

3.1.2

Ochranné pásmo dráhy tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou:

a) u dráhy celostátní a u dráhy regionální 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy,
b) u dráhy celostátní, vybudované pro rychlost větší než 160 km.h-1 a u dráhy zkušební, 100 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy,
c) u dráhy místní a vlečky 30 m od osy krajní koleje.

3.1.3

Obvod dráhy5 je území určené územním rozhodnutím pro umístění stavby dráhy. Obvod dráhy u celostátní dráhy a u regionální dráhy je vymezen svislými plochami vedenými hranicemi pozemků, které jsou určeny pro umístění dráhy a její údržbu. U ostatních drah je vymezen svislými plochami vedenými 3 m od osy krajní koleje, krajního nosného nebo dopravního lana, krajního vodiče trakčního vedení, nebo hranicemi pozemku, určeného k umístění dráhy a její údržby, nejméně však 1,5 m od vnějšího okraje stavby dráhy, pokud není dopravní cesta dráhy vedena po pozemní komunikaci.

3.1.4

Obvod stavby komunikace je území určené územním rozhodnutím pro umístění stavby komunikace a zákonem č. 13/1997 Sb. a vyhláškou č. 104/1997. Obvodem je majetková hranice stavby a pozemky a stavby na nich jsou primárně určeny pro stavbu komunikace a její správu. Vegetace v obvodu komunikace je příslušenstvím komunikace podle zákona 13/1997 Sb.

3.1.5

Ochranná pásma pozemních komunikací definuje zákon č. 13/1997 Sb. v § 30. Silniční ochranné pásmo pro nově budovanou nebo rekonstruovanou dálnici, silnici a místní komunikaci I. nebo II. třídy vzniká na základě rozhodnutí o umístění stavby.

3.1.6

Silničním ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti:
a) 100 m od osy přilehlého jízdního pásu dálnice anebo od osy větve její křižovatky; pokud by takto určené pásmo nezahrnovalo celou plochu odpočívky, tvoří hranici pásma hranice silničního pozemku,
b) 50 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu ostatních silnic I. třídy a ostatních místních komunikací I. třídy,
c) 15 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu silnice II. třídy nebo III. třídy a místní komunikace II. třídy.

3.1.7

Ochranné pásmo pozemní komunikace může být zřízeno s ohledem na stanovené podmínky pouze po jedné straně dálnice, silnice nebo místní komunikace I. a II. třídy.

3.1.8

Současně musí být respektována ochranná pásma veřejné technické infrastruktury dle SPPK 02 011 Péče o dřeviny kolem veřejné technické infrastruktury.

3.2 Evidence porostů dřevin

3.2.1

Evidence porostů dřevin probíhá s respektováním SPPK A01 001 Hodnocení stavu stromů a A02 008 Zakládání a péče o porosty dřevin.

3.2.2

Evidence porostů dřevin zahrnuje porosty keřů a skupiny stromů.

3.2.3

Do porostů se sdružují stromy, u nichž není možné či smysluplné provést jednoznačnou identifikaci a lokalizaci, případně stromy se stejným typem zásahu. V takovém případě je třeba specifikovat parametry pro následné nacenění navrhovaných pěstebních zásahů.

3.2.4

Evidence porostů dřevin zahrnuje:

– vztažný orientační údaj o číslu komunikace či železniční dráze a staničení,
– výměru plochy porostů (průmět koruny keřů i stromů),
– seznam taxonů se stanovením jejich podílu (početně či v %).

3.3 Evidence stromů

3.3.1

Evidence individuálních stromů probíhá s respektováním SPPK A01 001 Hodnocení stavu stromů.

3.3.2

Evidenci stromů provádí kvalifikovaná osoba dle 1.2.

3.3.3

Do evidence stromů se přednostně zahrnují i stromy vyhlášené jako památné dle zákona č. 114/1992 Sb., jejichž ochranné pásmo zasahuje do silničního pozemku a obvodu dráhy nebo které jsou součástí významného krajinného prvku.

3.3.4

V případě pozemních komunikací je doporučené postupně zpracovat kompletní evidenci stromů a jejich skupin, rostoucích jako doprovod komunikace.

3.3.5

V případě železničních drah je doporučené zpracovat kompletní dendrologický průzkum zejména u veřejně přístupných objektů.

3.3.6

Podél železničních drah jsou povinně evidovány pouze památné stromy (viz 3.3.3). Dendrologický průzkum ostatních dřevin v obvodu dráhy je prováděn pouze v opodstatněných případech (například jako součást procesu žádosti/oznámení o povolení kácení dřevin rostoucích mimo les).

3.3.7

Doporučená je evidence vegetačních prvků, které jsou v překryvu s územní ochranou přírody (CHKO, VKP, ptačí oblasti a podobně).

3.3.8

Rozsah evidence stromů zahrnuje dvě úrovně detailu:

  • u všech stromů na zájmovém území probíhá zjednodušený soupis (viz 3.3.9),
  • u významných jedinců probíhá kompletní soupis stromů (viz 3.3.12) a dendrologický průzkum (viz 3.3.13).
3.3.9

Zjednodušený soupis stromů zahrnuje následující položky:

  • lokalizaci stromů,
  • stanovení taxonu stromů,
  • určení průmětu koruny,
  • u jedinců doporučených k pokácení (Celkový stav = 5 viz 3.3.10) změřenou tloušťku kmene,
  • fotodokumentaci (celkový pohled na strom),
  • zařazení do Celkového stavu (viz 3.3.10),
  • definice Bezpečné vzdálenosti (viz 3.3.11).
3.3.10

Celkový stav charakterizuje základní parametry stromu z pohledu potřeby správce dopravní infrastruktury. Stupnice je následující:

  1. nově vysazené stromy a stromy ve fázi aklimatizace s potřebou založení korunky,
  2. dospívající a dospělé stromy nezasahující nad průjezdní profil komunikace,
  3. dospívající a dospělé stromy zasahující nad průjezdní profil komunikace,
  4. dospělé a senescentní stromy podstatného významu s potřebou detailního hodnocení,
  5. stromy doporučené k pokácení.
3.3.11

Bezpečná vzdálenost charakterizuje odstup kmenů stromů (či v případě porostů kmenů krajních jedinců) od okraje zpevnění komunikace. Stupnice je následující:

1nachází se v bezpečné vzdálenosti (či dále) od okraje zpevnění (viz ČSN 73 6101), komunikace bez svodidla,
1snachází se za svodidlem mimo jeho deformační zónu (dle míry zádržnosti daného typu svodidla),
2nachází se blíže k okraji zpevnění, než činí bezpečná vzdálenost, ale nezasahuje do systému odvodnění (příkop), komunikace bez svodidla,
3nachází se na okraji systému odvodnění s jeho ovlivněním, komunikace bez svodidla,
3snachází se za svodidlem na okraji systému odvodnění s jeho ovlivněním,
4roste bezprostředně v tělese komunikace bez instalovaného svodidla, nachází se za svodidlem v jeho deformační zóně.
3.3.12

Kompletní soupis stromů zahrnuje:

  • lokalizaci stromů,
  • stanovení taxonu stromů,
  • výšku stromu,
  • tloušťku kmene stromu,
  • průmět koruny,
  • výšku nasazení koruny.

Definice jednotlivých položek je uvedena v SPPK A01 001 Hodnocení stavu stromů.

3.3.13

Dendrologický průzkum zahrnuje kromě kompletního soupisu ještě následující položky:

  • fyziologické stáří,
  • perspektivu,
  • zdravotní stav,
  • vitalitu,
  • stabilitu.

Součástí je i návrh zásahu s následujícím rozsahem:

  • technologie zásahů,
  • naléhavost zásahů,
  • navrhované opakování zásahů.

Definice jednotlivých položek je uvedena v SPPK A01 001 Hodnocení stavu stromů.

3.4 Režim prohlídek, kontrol a aktualizací

3.4.1

Režim prohlídek pozemních komunikací stanoví vyhláška č. 104/1997 Sb., prohlídky na železničních dráhách stanoví vyhláška č. 177/1995 Sb.

3.4.2

Prohlídky jsou členěné na:

  • běžné,
  • hlavní,
  • mimořádné.
3.4.3

Běžné prohlídky probíhají v intervalech stanovených příslušnou vyhláškou viz 3.4.1.

3.4.4

Ve vztahu k doprovodné vegetaci komunikací a železničních drah je doporučeno, aby běžné prohlídky zahrnovaly následující kontroly:

  • zda vegetace nezakrývá prvky svislého značení a návěstní techniky,
  • zda části vegetace nezasahují do průjezdního profilu komunikací či železničních drah,
  • zda nedochází ke zřejmému a bezprostřednímu narušení provozní bezpečnosti VDI, zejména ze strany stromů, u nichž se kontrolují především významné defekty (viz 3.5).
3.4.5

Běžné prohlídky zajišťuje pověřený pracovník správce komunikace či železniční dráhy s odpovídajícím proškolením.

3.4.6

Hlavní prohlídky je doporučeno provádět dle 3.4.9, jinak vždy v následujících lhůtách:

  • při uvedení nového nebo rekonstruovaného úseku komunikace či železniční dráhy do provozu a před skončením záruční doby,
  • při inventarizaci komunikací a železničních drah.
3.4.7

Ve vztahu k doprovodné vegetaci komunikací je doporučené, aby hlavní prohlídky zahrnovaly následující kontroly:

  • Evidence porostů dřevin (dle 3.2),
  • Evidence stromů (dle 3.3).
3.4.8

Hlavní prohlídky zajišťuje odborný subjekt na objednávku správce komunikace či železniční dráhy nebo pověřený pracovník správce komunikace splňující požadovanou kvalifikaci. Opakování aktualizace evidencí, které jsou součástí hlavní prohlídky, by neměla být delší než:

  • 4 – 6 let u dálnic a silnic I. třídy,
  • 10 let u silnic II. a III. třídy,
  • 10 let u železničních drah.
3.4.9

Mimořádnou prohlídku zajišťuje vlastník nebo správce komunikace či železniční dráhy mimo termíny běžných a hlavních prohlídek, a to zejména:

  • při náhlém poškození vozovky nebo železniční dráhy (například dopravní nehodou, živelní pohromou a podobně),
  • při výrazné změně dopravního zatížení (v případě komunikací například v případě nařízení objížďky),
3.4.10

Ve vztahu k doprovodné vegetaci komunikací a železničních drah je doporučeno, aby mimořádné prohlídky zahrnovaly především kontrolu stromů:

  • se zhoršenou stabilitou,
  • s instalovanými bezpečnostními vazbami,
3.4.11

Doporučený režim kontrol zaměřený na stav stromů/vegetace v lesních úsecích, kterými prochází VDI je uveden v bodě 3.4.12.

3.4.12

Běžné kontroly:

– je vhodné provádět v pásu o šířce minimálně 2 násobku horní výšky porostu,
– u železničních drah a frekventovaných komunikací 1x ročně,
– u ostatních 1x za 2 roky.

Mimořádné kontroly:

– vždy po extrémních klimatických událostech (vichřice, námraza, těžký sníh apod.).

3.4.13

Na základě provedených kontrol je v tomto prostoru nutné průběžné odstraňování stromů s významnými defekty (viz 3.5), stromů suchých, zavěšených a jinak narušených.

3.5 Významné defekty stromů

3.5.1

Významně proschlý strom. Důvodem pro pokácení může být odumření více než 50 % objemu koruny včetně kosterních větví.

3.5.2

Prasklé kosterní větvení. Důvodem pro pokácení může být patrná prasklina v oblasti kosterního větvení. Především se jedná o úzké vidlice s vrůstající kůrou (označované jako tlakové vidlice).

3.5.3

Masivní infekce dřevními houbami. Výskyt plodnic hub na kmeni, kosterních větvích či v bezprostředním okolí báze kmene může být u hodnotných stromů důvodem k jejich posouzení odborným arboristou – konzultantem.

3.5.4

Výskyt dutin. Otevřené dutiny ve spodní části kmene či v oblasti kosterního větvení mohou být důvodem k pokácení stromu. Vzhledem k vysoké potencionální biologické hodnotě stromů s dutinami se především v extravilánu uvažuje s možností ponechávání torz namísto úplného pokácení (viz. 6.1.4 a 6.1.5). Vhodné je posouzení stromů se zjištěným výskytem dutin odborným arboristou – konzultantem.

3.5.5

Extrémní náklon. Důvodem ke kácení může být silný náklon stromů ve směru k prvkům VDI, doprovázený známkami vyvracení či trhlinami v oblasti báze kmene. Obdobný stav může být vyvolaný výrazně asymetrickou korunou bez možnosti její symetrizace lokální redukcí. Vhodné je proto posouzení odborným arboristou – konzultantem.

Výsadby

4. Výsadby a zakládání vegetačních prvků

4.0.1

V případě výsadeb kolem komunikací jsou zohledňovány vnitřní a oborové předpisy TP 99 a TKP 13 (viz Citované zdroje).

4.0.2

V případě železnic je zohledňován vnitřní předpis TKP 13 (viz Citované zdroje).

4.1 Volba taxonů

4.1.1

Zejména stanoviště kolem silně frekventovaných silničních komunikací a nově budovaných úseků VDI vykazují známky extrémního stanoviště pro výsadbu dřevin. Jedná se především o:

  • silně výsušné polohy,
  • polohy ovlivněné zimní údržbou komunikací,
  • stanoviště bez přirozené pedologické struktury a bez vrstvy obohacené humusem.
4.1.2

Výsadba geograficky nepůvodních druhů a kříženců do krajiny (dle § 5, odst. 4 a 5 zákona č. 114/1992 Sb.) je možná jen s povolením orgánu ochrany přírody (s výjimkou případů, kdy jde o hospodaření podle schváleného lesního hospodářského plánu nebo převzaté lesní hospodářské osnovy).

4.1.3

Při výsadbách dřevin do volné krajiny by neměly být používány invazní taxony (viz SPPK A02 001 Výsadba stromů) nebo taxony s invazním charakterem.

4.1.4

Pro výsadbu podél silničních komunikací je vhodné volit taxon s ohledem na technologii a rozsah zimní údržby. Přednost mají taxony dřevin lépe snášející vliv aplikace soli. Druhy stromů citlivé na zasolení jsou uvedené ve standardu SPPK A02 001 Výsadba stromů.

4.1.5

V případě extrémně vysýchavých stanovišť a stanovišť na skalnatém podkladu s minimálním pokryvem prokořenitelné půdy je vhodné nevysazovat stromovitě rostoucí druhy dřevin.

4.1.6

Ovocné dřeviny (stromy) lze v opodstatněných případech vysazovat podél silnic II. a III. třídy a místních a účelových komunikací. Výsadba ovocných stromů se neprovádí u dálnic a silnic pro motorová vozidla6. Vhodné druhy a odrůdy jsou uvedeny v Příloze č. 4.

4.2 Výsadby keřů

4.2.1

Výsadba keřů probíhá s respektováním SPPK A02 003 Výsadba a řez keřů a lián, nebo SPPK C02 003 Funkční výsadby ovocných dřevin v zemědělské krajině.

4.3 Výsadby stromů a stromových skupin

4.3.1 Obecné zásady

4.3.1.1

Výsadba stromů probíhá s respektováním SPPK A02 001 Výsadba stromů či SPPK C02 003 Funkční výsadby ovocných dřevin v zemědělské krajině.

4.3.1.2

Lokalita pro výsadbu musí umožňovat vývoj koruny ve velikosti dospělého jedince daného taxonu. Výjimkou mohou být výsadby stromů pro další tvarování a výsadby dočasného charakteru (viz 4.3.4). Je třeba zohlednit okolní budovy, městský mobiliář, nadzemní sítě veřejného technického vybavení a konstrukční prvky VDI, okolní dřeviny apod. Případný nutný pěstební zásah do korun stávajících stromů, případně odstranění jiné vegetace, je součástí technologie výsadby.

4.3.1.3

Vzdálenost vysazovaných stromů (případně spon) musí odpovídat cílové velikosti koruny dospělého jedince daného taxonu, typu VDI a účelu výsadby.

4.3.1.4

Pro výsadby je nutné volit takové taxony, u nichž je možné docílit dostatečné podjezdné výšky (viz Příloha č. 1). Postupné zvyšování nasazení korun komparativním a výchovným řezem je povinnou součástí péče o vegetaci a probíhá s respektováním SPPK A02 002 Řez stromů.

4.3.1.5

Při výsadbě solitérních stromů se standardně využívá vzrostlých stromů se zapěstovanou korunou s obvodem kmene minimálně 12 cm, s výjimkou standardních školkařských výpěstků ovocných stromů, u kterých se obvod kmene nestanovuje. U ovocných dřevin se použijí výhradně vysokokmeny.

4.3.1.6

Při zakládání porostů stromů se standardně využívá špičáků/pyramid, případně i menších sazenic s respektováním lesnických postupů a SPPK A02 008 Zakládání a péče o porosty dřevin.

4.3.1.7

Při zakládání skupin lze využívat i přirozeného zmlazení a skupiny zakládat s využitím pařezové výmladnosti.

4.3.2 Výsadby kolem komunikací

4.3.2.1

Dřeviny nesmí být sázeny do krajnice vozovky.

4.3.2.2

V silničním ochranném pásmu na vnitřní straně oblouku silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy o poloměru 500 m a menším a v rozhledových trojúhelnících křižovatek těchto komunikací nesmí být vysazované stromy a keře, které by svým vzrůstem a s přihlédnutím k úrovni terénu rušily rozhled potřebný pro bezpečnost silničního provozu; to neplatí pro lesní porosty s keřovým patrem zajišťující stabilitu okraje lesa. Strany rozhledových trojúhelníků jsou 100 m u silnice hlavní a 55 m u silnice vedlejší.

4.3.2.3

Silniční vegetace na silničních pomocných pozemcích a na jiných vhodných pozemcích tvořících součást dálnice, silnice nebo místní a účelové komunikace by měla být vysazována pouze ve vzdálenosti, kde netvoří pevnou překážku ve smyslu zákona č. 13/1997 Sb. a normativních předpisů, zejména dle ČSN 73 6101.

4.3.2.4

Za pevnou překážku se nepovažují dřeviny s průměrem větví/kmenů menším než 10 cm (v dospělosti).

4.3.2.5

U dálnic a silnic pro motorová vozidla je třeba plně respektovat minimální doporučené odstupové vzdálenosti dřevin pro tyto komunikace dle ČSN 73 6101 (viz Příloha č. 1).

4.3.2.6

U silnic I., II. a III. třídy je v odůvodněných případech a při nízké intenzitě provozu možné snížit vzdálenost výsadby v souladu s ČSN 73 6101 (viz Příloha č. 1) až na polovinu. Je nutné zajištění trvalé funkčnosti odvodňovacích opatření (příkopů).

4.3.2.7

U místních a účelových komunikací je možné v souladu s ČSN 73 6101 s přihlédnutím k místním podmínkám a dopravnímu významu účelové komunikace vysazovat dřeviny pouze ve vzdálenosti, kde je respektovaná funkčnost odvodňovacích systémů (příkopů).

4.3.2.8

V úsecích silnic a místních a účelových komunikací s nejvyšší dovolenou nebo mezní rychlostí menší než 60 km.h-1 je možné v souladu s ČSN 73 6101 vysazovat dřeviny pouze ve vzdálenosti, kde je respektovaná funkčnost odvodňovacích systémů (příkopů).

4.3.2.9

U komunikací osazených svodidly není nutné dodržet vzdálenost pevné překážky (stromu) dle ČSN 73 6101 (viz Příloha č. 1), má být ale zachována minimální vzdálenost kmene stromů od svodidel daná deformační zónou daného typu svodidla (stanoveno výrobcem) a současně dodržen boční odstup větví stromů a keřů od okraje vozovky dle ČSN 73 6101 (viz Příloha č. 1).

4.3.2.10

Výsadba stromů nemusí být limitována vzdáleností 3 m od hranice sousedního pozemku, pokud dojde k dohodě vlastníka pozemní komunikace a vlastníka přilehlého (sousedního) pozemku (viz ust. § 1017 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb.)9

4.3.2.11

Při volbě místa pro výsadbu dřevin je nutné vzít v potaz především následující parametry:

  • kategorie komunikace,
  • sklon terénu (zářez, násyp, násep),
  • vzdálenost od technických prvků (dopravní značky, semafory apod.),
  • přítomnost sítí veřejné technické infrastruktury (VTI),
  • konstrukční prvky veřejné dopravní infrastruktury (VDI),
  • velikost a typické vlastnosti dospělého jedince daného taxonu.
4.3.2.12

Při výsadbě vzrostlých stromů na extrémních stanovištích (viz 4.1.1) je vhodné vytvářet větší výsadbové jámy s hranou o velikosti min. 1 m.

4.3.2.13

Obnova výsadeb stromů formou podsadby pod stávající vzrostlé stromy není z důvodu omezených podmínek pro zdárný vývoj a růst vhodná.

4.3.3 Výsadby kolem železniční dráhy

4.3.3.1

V obvodu dráhy (viz 3.1.3) je možné provádět výsadby stromů a jejich porostů na vhodných lokalitách:

  • ve vzdálenosti větší než 5 m od osy krajní koleje a v případě vnitřní strany oblouku 10 m od osy krajní koleje,
  • v místech, kde nedochází k narušení rozhledových poměrů včetně dohlednosti návěstidel a kde je zajištěna patřičná provozní bezpečnost,
  • v areálech provozní infrastruktury (nádraží, zastávky – dopravny a přepravní stanoviště),
  • v lokalitách, kde vzniklé porosty mohou sloužit jako zásněžky (ochrana proti tvorbě závějí), ochrana proti půdní erozi či pro stabilizaci svahů.
4.3.3.2

Při volbě místa pro výsadbu dřevin je nutné vzít v úvahu mj. sklon terénu, vzdálenost od technických prvků, konstrukčních prvků VDI a velikost dospělých jedinců použitých taxonů.

4.3.3.3

Při zakládání porostů je vhodné vytvářet výškově diferencované porostní okraje.

4.3.3.4

Projektant je při návrhu výsadeb povinen dodržovat aktuální zákonné a normativní předpisy.

4.3.4 Alternativní postupy výsadby dřevin

4.3.4.1

Vzdálenost pevné překážky (například stromů) od okraje zpevnění lze snížit za dodržení právních předpisů, a to v případě již stávajícího nebo nově osazeného svodidla na pozemní komunikaci.

4.3.4.2

V konfliktních místech, kde existuje zájem na zachování estetických, společenských a ekologických funkcí dřevin, lze využít dočasných výsadeb dřevin.

4.3.4.3

Dočasné výsadby dřevin jsou speciálním typem výsadeb, kdy je v pravidelném cyklu realizována výsadba dřevin, která je následnými pěstebními zásahy redukována takovým způsobem, aby nedošlo ke vzniku pevné překážky (tloušťky kmene/větví přesahující 10 cm) či zásahu do technických profilů. V opodstatněných případech (viz 4.3.4.2) lze tento typ výsadeb provádět i bez respektování 4.3.2.3 až 4.3.2.5.

4.3.4.4

Dočasné výsadby nejsou zakládané v pravidelných rozestupech a měly by být vysazovány takovým způsobem, aby nedošlo k vytvoření zapojeného porostu dřevin.

4.3.4.5

Při provádění dočasných výsadeb je vhodné vyhýbat se rychle rostoucím taxonům a vysazovat rostlinný materiál ve velikosti špičáku/pyramidy.

4.3.4.6

U taxonů se schopností pařezové výmladnosti lze dočasné výsadby zakládat z pařezin.

4.3.4.7

V případě, kdy jsou v ochranných pásmech VDI vysazeny plantáže dřevin nebo výmladkové plantáže na zemědělské půdě by neměla maximální doba jednoho pěstebního cyklu (doba obmýtí) přesáhnout 10 let.

Péče o vegetační prvky

5.1 Péče o keřové skupiny

5.1.1

Řez keřů probíhá s respektováním SPPK A02 003 Výsadba a řez keřů a lián. U ovocných druhů může řez probíhat podle SPPK C02 005 Péče o funkční výsadby ovocných dřevin.

5.1.2

Ve středových pásech a v místech, kde by keřové skupiny vytvářely překážku rozhledových poměrů (viz 4.3.2.2) je možné tvarovat i taxony, které běžně ke tvarovacím řezům nejsou vhodné.

5.1.3

Z důvodu dodržení odstupů větví keřů od komunikace je možné provádět ořez vhodnou mechanizací.

5.2 Péče o solitérní stromy

5.2.1

Řez stromů probíhá s respektováním SPPK A02 002 Řez stromů. U ovocných druhů může řez probíhat podle standardu SPPK C02 005 Péče o funkční výsadby ovocných dřevin nebo SPPK A02 002 Řez stromů.

5.2.2

Lokální redukce ve směru k překážce, případně další zásahy je třeba provádět v případech, kdy dřeviny zasahují blíže než 2 m od konstrukčních prvků.

5.2.3

Provozovatel dráhy je povinen trvale zabezpečovat obvod dráhy ve stavu, který neohrožuje dráhu a její součásti, ani dopravu na dráze a předcházet ohrožení dráhy.

5.2.4

Provozovatel dráhy provede na své náklady nezbytná opatření spočívající v kácení či ořezu dřevin i na pozemcích v sousedství dráhy vlastněných třetími osobami, je-li to nutné k zajištění bezpečnosti a provozuschopnosti dráhy a vzniklo-li nebezpečí ohrožující bezpečnost a provozuschopnost dráhy výstavbou nebo provozem dráhy nebo přírodními vlivy. Vlastníci těchto pozemků jsou povinni tato opatření strpět.

5.2.5

Vlastníci nemovité věci v sousedství dráhy jsou povinni na své náklady provést nezbytná opatření spočívající v kácení či ořezu dřevin k zajištění bezpečnosti a provozuschopnosti dráhy v případě, že nebezpečí ohrožující bezpečnost a provozuschopnost dráhy vzniklo z jednání (může spočívat i v opomenutí) těchto vlastníků. Provozovatel dráhy je oprávněn vlastníky k provedení těchto opatření vyzvat a určit jim k tomu lhůtu, přičemž ve výzvě musí uvést jednání vlastníka, z něhož nebezpečí vzniklo. V případě pochybností rozhodne o rozsahu a způsobu provedení nezbytných opatření a o tom, kdo je provede, drážní správní úřad. Na tuto možnost je provozovatel dráhy povinen vlastníka ve výzvě upozornit.

5.2.6

Vlastníci nebo uživatelé nemovité věci v ochranném pásmu VDI (včetně stromů, keřů a jejich porostů) jsou povinni je udržovat ve stavu, který neohrožuje VDI ani její součásti či dopravu na VDI a předcházet ohrožení VDI.

5.2.7

Využívání mechanizačních prostředků, které neumožňují detailní vedení řezu jednotlivých odstraňovaných částí větví a kmenů, je při péči o stromy kolem VDI vyloučené.

5.2.8

Instalace bezpečnostních vazeb probíhá s respektováním SPPK A02 004 Bezpečnostní vazby a ostatní stabilizační systémy.

5.2.9

Stabilizace stromů pomocí technických prostředků (bezpečnostních vazeb) probíhá pouze ve výjimečných opodstatněných případech, kdy nelze odpovídající stabilizaci zajistit řezem a kdy není možné provést odstranění stromu.

5.2.10

U stávajících stromů rostoucích v krajnici vozovky může správce komunikace tuto situaci řešit provedením dopravního nebo technického opatření. 

5.3 Péče o porosty dřevin

5.3.1

Pěstební zásahy do porostů dřevin probíhají s respektováním SPPK A02 008 Zakládání a péče o porosty dřevin.

5.3.2

Maximální doporučený interval pěstebních zásahů v porostech dřevin doprovázejících VDI je 10 let.

5.4 Použití přípravků pro ochranu rostlin

5.4.1

Pro ochranu dřevin před škodlivými organismy a chorobami a pro limitování nežádoucího rozrůstání dřevin je možné používat prostředky, povolené dle zákona č. 326/2004 Sb. a jiných právních předpisů.

5.4.2

Je nutné dodržení ochranných pásem prostředků na ochranu rostlin při jejich používání v souladu s bezpečnostním listem přípravků nebo etiketou výrobce.

5.5 Ochrana dřevin proti zvěři

5.5.1

Ochrana proti poškození zvěří (okus, ohryz, loupání) probíhá vždy u mladých a v případě potřeby i u starších dřevin.

5.5.2

Technologické postupy ochrany proti zvěři jsou popsané v SPPK D02 005 Opatření ke zlepšení struktury lesních porostů.

5.5.3

Ovocné stromy je nutné vždy opatřit ochranou proti poškození zvěří podle standardu SPPK C02 003 Funkční výsadby ovocných dřevin v zemědělské krajině.

5.5.4

Mechanické prvky ochrany je třeba dle jejich typu včas odstranit.

5.5.5

K ochraně dřevin je možno trvale využít i zařízení proti vniknutí zvěře (oplocení, protihlukové stěny).

5.6 Likvidace invazních druhů rostlin

5.6.1

Seznam invazních druhů rostlin je průběžně zveřejňován na portále www.invaznidruhy.nature.cz.

5.6.2

Vlastní technologické postupy likvidace invazních druhů rostlin jsou popsané v SPPK D02 007 Likvidace vybraných invazních druhů.

Kácení dřevin

6.1 Kácení stromů kolem VDI

6.1.1

Kácení stromů probíhá s respektováním SPPK A02 006 Kácení stromů.

6.1.2

Ponechávané pařezy je v okolí VDI vhodné zkracovat seřezáváním v úrovni terénu, případně odstraňovat.

6.1.3

Pařezy s výškou nad 200 mm ponechané ve vzdálenosti, kdy tvoří pevnou překážku dle ČSN 736101, jsou nepřípustné.

6.1.4

Ponechávání torz v krajnici komunikací je vyloučené.

6.1.5

Ponechávání torz kolem VDI je možné zvážit pouze v místech, kde nepředstavují pevnou překážku a tam, kde nehrozí ani jejich případný pád na VDI.

6.1.6

Zakládání broukovišť (loggerů) a dočasných skládek dřeva je možné pouze v bezpečných vzdálenostech od komunikací (viz 4.3.2.3 až 4.3.2.6) a mimo průjezdný profil železniční dráhy.

6.2 Formální náležitosti

6.2.1

Může-li být zásahem do dřeviny (dřevin) snížen nebo změněn krajinný ráz (snížením jeho estetické a přírodní hodnoty), nelze tento zásah povolit, pokud není příslušným OOP vydán souhlas podle § 12 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

6.2.2

Zvýšené opatrnosti je třeba zejména tehdy, pokud se jedná o území se soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami (např. přírodní park, CHKO) a dále v případě zásahů do větších skupin dřevin, stromořadí či výrazných solitérních prvků, které se v krajině vizuálně uplatňují a často tvoří významnou součást přírodních a kulturně-historických hodnot krajinného rázu.

6.2.3

V případě pochybností, zda může dojít k zásahu do krajinného rázu, je vhodné se obrátit na příslušný orgán ochrany přírody, který vyhodnotí možnou míru vlivu na krajinný ráz.

6.2.4

Nová výsadba dřevin by měla respektovat krajinný ráz dané oblasti či místa (především z hlediska charakteru a umístění výsadby a druhového složení).

Přílohy

Příloha č. 1 Minimální vzdálenost výsadby dřevin a odstup větví od vozovky

Příloha č. 1

Následující informace vyplývají z ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic. Tato norma platí pro projektování silnic, dálnic a veřejně přístupných účelových komunikací ve volné krajině, a to pro novostavby, přeložky a rekonstrukce spojené s přestavbou zemního tělesa a dále pro návrh obslužných zařízení a jejich připojování na silnice a dálnice. Neplatí pro lesní a polní cesty.
V případě doprovodné vegetace komunikací se za pevnou překážku považují:

  • dřeviny s průměrem větví/kmenů větším než 100 mm,
  • pařezy s výškou větší než 200 mm nad přilehlým terénem.
A – největší rozhodující vzdálenost pevné překážky (bez svodidla):

u – skutečná vzdálenost pevné překážky
h – výška paty překážky (v zářezu se bere výška paty překážky ode dna příkopu)
Z1max – rozhodující vzdálenost u silnic (v odůvodněných případech lze redukovat až na 50% při nízké intenzitě provozu)
Z2max – rozhodující vzdálenost u dálnic a silnic pro motorová vozidla

Za touto vzdáleností lze bez problémů provádět výsadbu.

B – odstup větví stromů a keřů od okraje vozovky (zpevnění):

a) v místech, kde vymezení rozhledových polí a volných výšek dopravního prostoru nestanovuje větší odstup větví keřů a stromů od okraje vozovky silnice nebo dálnice, musí být dodrženy tyto minimální vzdálenosti:

  • u směrově nerozdělených silnic s celkovou šířkou vozovky:
    ≤ 10 m 1,5 m
    > 10 a zároveň ≤ 15 m 2,0 m
    > 15 m 2,5 m
  • u směrově rozdělených silnic nebo dálnic 3,5 m

Je-li za hranou koruny příkop nebo žlab, mohou být větve vzrostlých dřevin (keře a stromy)
nejblíže 1,0 m od jeho vnější hrany (viz obrázky níže);

b) větve keřů a stromů musí být vzdáleny nejméně 2,0 m od všech součástí mostních objektů,
tunelů, opěrných zdí, bezpečnostních zařízení, protihlukových stěn apod.; tento odstup musí
být rovněž dodržen na zářezových svazích od vnější temenní hrany zárubních zdí.

C – podjezdná/podchodná výška stromů

U dálnic nesmí žádné větve zasahovat nad vozovku či oblast příkopu.
U silnic nesmí větve zasahovat níže než 5 m nad vozovku a oblast příkopu.
Podjezdná/podchozí výška u komunikací pro pěší a cyklostezek je 2,5 m.

 

 

Příloha č. 2 Rozsah kvalifikace osob pracujících na prvcích VDI

Příloha č. 2

Kácet v obvodu dráhy smí pouze osoby s platnou zkouškou pro bezpečnost práce a s povolením ke vstupu do provozované železniční dopravní cesty.

Každý, kdo vstupuje do objektů v obvodu dráhy, musí:

  • mít potvrzení o zdravotní způsobilosti,
  • absolvovat proškolení z předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci,
  • mít smluvní vztah nebo dohodu s vlastníkem nebo provozovatelem dráhy.

Na základě těchto podkladů mu bude vydán doklad, opravňující ho ke vstupu dle vnitřních předpisů vlastníků a provozovatelů drah.

Osoby pohybující se na dálnicích a silnicích I. třídy musí absolvovat školení dle vnitřních předpisů ŘSD ČR. Na silnicích II. a III. třídy a komunikacích místních a účelových stanovuje kvalifikační podmínky jejich správce dle vnitřních předpisů.

 

Zpracováno dle:
ČD O2 – Předpis pro vydávání zaměstnaneckých průkazů a povolení ke vstupu do prostor Českých drah, a.s. a vydávání
průkazů pro externí společnosti,
ČD Op 16 – Předpis o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci ČD.

Příloha č. 3 Seznam dřevin doporučených k výsadbě podél silničních komunikací

Příloha č. 3

 

Příloha č. 4 Druhy a odrůdy ovocných dřevin pro výsadby k silnicím II. a III. třídy a místním a účelovým komunikacím

Příloha č. 4
JabloněHrušněTřešněSlivoně
Astrachán bílýAnanaska českáAnnonayskáAnna Späth
Banánové zimníAvranšskáBadacsonská černáČačanská lepotica
BatulBoscova lahviceBurlatČačanská najbolja
Baumannova renetaClappovaDönissenovaČačanská raná
Bernské růžovéDielovaDoupovská černáElena
Black BenHardyhoDroganovaErssingerská
BoikovoHohensaatenskáGrollovaEsslingenská
CikánkaCharneuskáHedelfingenskáHaganta
CroncelskéJakubka českáChlumecká ranáHanita
Červené tvrdéKonferenceKarešovaHerman
HammersteinovoKoporečkaKassinova ranáChrudimská
HerrnhutskéKozačka štuttgartskáKaštánkaMalvazinka
Hvězdnatá renetaMadame VertéKoburská ranáMirabelka nancyská
Karmelitská renetaMáslovka římskáKordiaOullinská
Kaselská renetaMechelenskáLadeho pozdníPresenta
Kožená reneta zimníMerodovaLibějovickáStanley
Landsberská renetaMuškatelka letníLyonská ranáŠpendlík žlutý
MatčinoMuškatelka šedáMedovkaValjevka
NathusiovoMuškatelka tureckáNapoleonovaWangenheimova
OntarioNagevicovaPivovkaWazonova renkloda
Panenské českéPařížankaRychlice německá
Parména zlatá zimníPstružkaSkalka
PunčovéSalisburyhoSrdcovka přeúrodná
Schmidtbergerova renetaSolankaTěchlovická
Strauwaldova parménaSolnohradkaTroprichterova
StrýmkaŠídlenkaTygrovaná
Watervlietské mramorovanéŠpinkaVítovka molitorovská
WealthyVirguleVlkova obrovská

Zpracoval:
Ing. Stanislav Boček, Ph.D.

Příloha č. 4 - Seznam zpracovávaných Standardů péče o přírodu a krajinu (Arboristické standardy)

Příloha č. 3
  • 01 Kontroly, hodnocení, plánování
    • 01 001 Hodnocení stavu stromů
    • 01 002 Ochrana dřevin při stavební činnosti
  • 02 Technologické postupy
    • 02 001 Výsadba stromů
    • 02 002 Řez stromů
    • 02 003 Výsadba a řez keřů a lián
    • 02 004 Bezpečnostní vazby a ostatní stabilizační systémy
    • 02 005 Kácení stromů
    • 02 006 Ochrana stromů před úderem blesku
    • 02 007 Úprava stanovištních poměrů
    • 02 008 Zakládání a péče o porosty dřevin
    • 02 009 Speciální zásahy na stromech
    • 02 010 Péče o dřeviny kolem veřejné dopravní infrastruktury
    • 02 011 Péče o dřeviny kolem veřejně technické infrastruktury
    • 02 010 Péče o dřeviny kolem veřejné dopravní infrastruktury
    • 02 011 Péče o dřeviny kolem veřejné technické infrastruktury