Standard – Řez stromů

SPPK A02 002

1.1 Účel standardu

1.1.1

Standard „Řez stromů“ definuje běžné typy a techniky zásahů, realizované převážně na stromech rostoucích mimo les za účelem obnovy, zachování nebo zvyšování plnění jejich estetických a ekologických funkcí a zajištění jejich provozní bezpečnosti.

1.1.2

Standard je určen k aplikaci na stromy, které plní mimoprodukční funkce, tedy funkce, jejichž hlavním účelem není produkce plodů, dřeva a dalších komodit.

1.1.3

Standard nedefinuje technologické postupy speciálního ošetření stromů. Tyto postupy jsou obsahem SPPK A02 009 – Speciální zásahy na stromech (například péče o senescentní stromy, podpora biodiverzity apod.).

1.1.4

Specifické postupy při péči o ovocné dřeviny jsou řešené standardem SPPK C02 005 – Péče o funkční výsadby ovocných dřevin.

1.2 Kvalifikace

1.2.1

Řez stromů zajišťuje jejich vlastních či jiná oprávněná osoba (vlastníkem dřeviny je vlastník pozemku, na kterém dřevina roste).

1.2.2

Řez stromů a jeho kontrola je činnost odborná. Zásahy prováděné na dřevinách jsou nevratné, proto je nezbytné, aby zásahy prováděla kompetentní osoba. Činnosti, související s řezem stromů, jsou proto prací kvalifikovanou.

1.2.3

Doporučenou kvalifikací pro osoby provádějící řez stromů ze země je splnění certifikační zkoušky Český certifikovaný arborista.

1.2.4

Doporučenou kvalifikací pro osoby provádějící řez stromů ve výškách je splnění některé z následujících certifikačních zkoušek:

  • Český certifikovaný arborista – Specialista pro práci stromolezeckou technikou,
  • ISA Certified Tree Worker Aerial Lift Specialist,
  • ISA Certified Tree Worker Climber Specialist,
  • European Treeworker.

1.3 Právní rámec

1.3.1

V některých případech zákon stanoví zvláštní režim:

  • u stromů vyhlášených jako památné,
  • u zvláště chráněných druhů stromů,
  • u stromů, které jsou registrované jako významný krajinný prvek (VKP) nebo které jsou součástí jiného VKP, ať již ze zákona nebo registrovaného na základě zákona,
  • u stromů, které jsou biotopem zvláště chráněných druhů, popř. evropsky významných druhů,
  • u stromů rostoucích v památkově chráněných objektech a zónách, které jsou kulturní památkou nebo na nemovitostech, které nejsou kulturní památkou, ale nacházejí se v památkových rezervacích, památkových zónách či v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny,
  • u stromů rostoucích v ochranných pásmech nadzemních sítí technického vybavení,
  • u stromů, jejichž řez může být v konkrétním případě posuzovanán jako činnost, která by mohla snížit nebo změnit krajinný ráz,
  • při provádění řezu je nutné dodržovat zákonné podmínky ochrany volně žijících ptáků,
  • při provádění řezu je dále nutné dodržovat základní a bližší ochranné podmínky zvláště chráněných územní a jejich ochranných pásem,
  • při provádění řezu jako profylaktického opatření k zabránění šíření regulovaných škodlivých organismů.
1.3.2

Technologické postupy uváděné jako standard je možné v nezbytném rozsahu porušit v případě akutního nebezpečí selhání stromu nebo jeho částí, tzn. v případech, kdy je zřejmě a bezprostředně ohroženo zdraví osob nebo hrozí škoda na majetku velkého rozsahu a existuje nebezpečí z prodlení.

1.3.3

Zhotovitel řezu má povinnost počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí. Zhotovitel řezu odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti, pokud neprokáže, že škodu nezavinil.

1.3.4

Nařízení EU č. 995/2010 o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh. Každému, kdo uvádí dřevo a dřevařské výrobky na trhy EU, ukládá nařízení jako hlavní povinnost mít a pravidelně aktualizovat tzv. systém náležité péče. Ten obsahuje podle tyto tři prvky:

  • přístup k informacím, které se týkají dodávek dříví na trh,
  • posouzení rizik uvedení nezákonně vytěženého dříví nebo dřevařských výrobků z tohoto dřeva na trh,
  • zmírnění zjištěného rizika v případě, že zjištěné riziko uvedení nezákonně vytěženého dříví nebo dřevařských výrobků z tohoto dřeva na trh není zanedbatelné.

2.1 Vedení řezu

2.1.1
Řez na větevní límeček (větevní kroužek)
řez postranních větví probíhá na přesném rozhraní dřeva větve dceřinné a mateřské (případně kmene). Řez je nasazen těsně za korním hřebínkem a kopíruje „límeček“ dřeva kmene či mateřské větve tak, aby ho neporušil (příloha č. 3, obr. 1).
Pokud větevní límeček patrný není, řez probíhá na přesném rozhraní dřeva větve a dřeva kmene. Vedení může probíhat i paralelně s kmenem (bez jeho poškození). Toto vedení se týká typicky řezu jehličnatých stromů.
2.1.2
Řez na postranní větev
je technika řezu používaná při zakracování (redukci) větve silnější na slabší tak, aby ponechaná část byla schopna převzít funkci větve odstraňované. Řez je veden za korním hřebínkem z opačné strany než při řezu na větevní límeček. Dodržuje se „třetinové‘ pravidlo“.
2.1.3
Řez na pupen
technika řezu, při které se odstraňovaná část zakracuje na postranní pupen. Řez začíná nad pupenem a je veden šikmo pod úhlem maximálně 45° tak, aby nedošlo k poškození pupenu. Nad pupenem je možné ponechat přibližně 5-10 mm čípek, který chrání pupen před zaschnutím (příloha č. 3, obr. 5). Délka ponechaného čípku je daná vyzrálostí výhonu a druhem stromu. Je možnost řezat na vnější nebo  vnitřní pupen dle cíle řezu (příloha č. 3, obr. 910).
Techniku řezu na vnější a vnitřní pupen definuje SPPK C02 005 – Péče o funkční výsadby ovocných dřevin.
2.1.4
Řez výmladku
řez vedený paralelně s mateřskou větví či kmenem tak hluboko, aby výmladek byl odstraněn v maximální možné míře. V případě nezdřevnatělých výmladků je vhodné je odstraňovat vylamováním. Pokud to situace vyžaduje (v případě pařezových výmladků), je vhodné odstranit půdní substrát, kterým je napojení výmladku překryto.
2.1.5
Řez výhonu na čípek
velmi krátký řez na 13 postranní pupeny. Velmi výrazně podporuje vegetativní růst (příloha č. 3, obr. 7).
Techniku řezu na mrtvý (fyziologicky pasivní) čípek a Zahnův řez definuje SPPK C02 005 – Péče o funkční výsadby ovocných dřevin.
2.1.6
Řez výhonu na patku
velmi krátký řez vedený těsně nad bází výhonu tak, aby bazální spící pupeny byly ponechány a měly možnost vytvořit nové výhony (příloha č. 3, obr. 7).
2.1.7
Řez „naslepo“
technika řezu používaná při redukcích větví, které nelze zakrátit technikou řezu na postranní větve nebo řezu na pupen. Provádí se zejména na dřevinách s dobrou korunovou výmladností. Následně po vyrašení sekundárních výhonů je možné provést opravný řez, tedy odstranění odumřelých částí větví.
2.1.8
Řez mrtvých větví
suché větve musí být odstraňovány, aby nedošlo k poranění živých pletiv mateřské větve či kmene. V případě odstraňování mrtvých větví můžou být i vylomeny.
2.1.9
Řez kodominantního větvení
odstraněni jedné z obdobně dominantních větví šikmým řezem v přímce od korního hřebínku k bázi odstraňované větve (příloha č. 3, obr. 4). Jedná-li se o tlakové větvení, postupuje se podle 2.1.10.
2.1.10
Řez tlakového větvení
odstraněni větve v defektním větvení řezem nasazeným na spodní bázi větve, vedoucího až k rozhraní zarostlé kůry a srůstu s druhou větví. Úhel a hloubka řezu je volena individuálně tak, aby byla větev odstraněna úplně a přitom nedošlo k poranění ponechané části.
2.1.11
Řez na korní můstek
popisuje řez dvou vedle sebe rostoucích větví tak, aby nevznikla jedna velká, ale dvě menší samostatné rány, navzájem nepropojené. Ponechaný intaktní korní můstek by měl být alespoň tak velký, jako průměr větší z obou ran.
2.1.12
Vedení řezu typické pro péči o senescentní stromy je řešeno v SPPK A02 009 – Speciální zásahy na stromech.
2.1.13
Techniky vedení řezu typické pro ovocné dřeviny jsou řešené v SPPK C02 005 – Péče o funkční výsadby ovocných dřevin.

2.2 Velikost rány při řezu

2.2.1
Velikost ran při řezu je nutné minimalizovat odstraňováním pouze částí koruny nutných pro naplnění účelu řezu. Výhodnější je z důvodu fyziologické reakce provádět více menších řezů než málo velkých řezů níže v koruně.
2.2.2
Třetinové pravidlo – průměr odstraňované postranní větve musí standardně dosahovat maximálně 1/3 průměru kmene či mateřské větve. Při zakracování na postranní větev musí mít naopak ponechaná větev alespoň třetinový průměr větve odřezávané.
2.2.3
Třetinové pravidlo je uplatňované především při řezu mladých stromů (S-RZK. S-RK, S-RV) a při řezu na postranní větev.
2.2.4
Standardně velikost rány při řezu nepřekračuje průměr 100 mm.
2.2.5
U druhů se špatnou schopností kompartmentalizace (příloha č. 1) by neměla velikost rány standardně překročit průměr 50 mm.
2.2.6
V případě, že řez probíhá na stromech se zanedbanou péčí, případně u stromů s potřebou stabilizačních řezů (především S-SSK, S-RS – viz. kapitola 3) může velikost ran obecně přesahovat uvedenou velikost.
2.2.7
V případě péče o senescentní stromy je parametr velikosti rány při řezu řešen SPPK A02 009 – Speciální zásahy na stromech.

2.3 Ošetření ran

2.3.1
Rány po provedeném řezu se zpravidla nezatírají.
2.3.2
Zatírání ran po řezu má význam například v případech, kdy je třeba zamezit nadměrnému výparu z povrchu ran eventuálně z důvodů estetických.
2.3.3
Pokud dochází k zatírání ran, použité prostředky musí být zapsané jako „pomocný prostředek na ochranu rostlin ve smyslu §54 odst. 1 zákona č. 326/2004 Sb. do ústředního registru (vyhláška č. 329/2004 Sb.).
2.3.4
Pro zatírání živých pletiv nesmí být využívané prostředky penetrační, případně prostředky vytvářející neprodyšný (izolační) překryv (s výjimkou přípravků splňujících 2.3.3).
2.3.5
Rány po odstraněných suchých větvích se nezatírají v žádném případě.
2.3.6
Provádění řezu u druhů s intenzivním jarním mízotokem v předjarním období je možné. Příčinná souvislost s vážným poškozením dřeviny nebyla prokázána. Silný výron mízy z ran není chápán jako technologická chyba.

2.4 Ochrana stromu a jeho stanoviště při provádění řezu

2.4.1
Nesmí dojít k poranění ponechaných částí kmene a větví, a to včetně narušení krycích pletiv. Nesmí dojít k poškození stromu v okolí ošetřovaného jedince.
2.4.2
Řez větve „na třikrát“
U větví, které (díky jejich hmotnosti) nelze bezpečně unést v jedné ruce, se řez vede nejdříve odspodu do středu (přibližně do 1/4 až 1/3 průměru větve) ve vzdálenosti cca 100 – 300 mm od větevního límečku. Druhý řez se vede shora dolů za spodním řezem (směrem ven), až větev bez zatržení kůry a lýka odpadne. Zbylý pahýl se odstraňuje řezem na větevní límeček či jinou příslušnou technikou (příloha č. 3, obr. 2).
2.4.3
Používání stupaček poškozujících ponechané živé části stromu je při řezu stromů vyloučené.
2.4.4
Při použití montážních (vysokozdvižných) plošin a jiné mechanizace nesmí dojít ke zhutnění půdy v průmětu koruny stromu rostoucího ve volné ploše.
2.4.5
Řez stromu nesmí aktuálně způsobit snížení provozní bezpečnosti či destabilizaci ošetřovaného jedince.
2.4.6
Při realizaci řezu by v rámci možností nemělo dojít ke snížení hodnoty biotopu tvořeného stromem a jeho okolím.

Technologické skupiny řezu stromů

3.1 Řezy zakládací

3.1.1 Zapěstování koruny

3.1.2 Řez komparativní

3.1.3 Řez výchovný

3.2 Řezy udržovací

3.2.1 Řezy zdravotní

3.2.2 Řez bezpečnostní

3.2.3 Redukční řezy lokální

3.2.4 Odstranění výmladků

3.3 Řezy stabilizační

3.3.1 Redukce obvodová

3.3.2 Stabilizace sekundární koruny

3.3.3 Sesazovací řez

3.4 Řezy tvarovací

3.4.1 Řez na hlavu

3.4.2 Řez popouštěcí

3.4.3 Řez živých plotů a stěn

3. Technologické skupiny řezu stromů

Pro usnadnění zadávaní a kontroly arboristických prací jsou jednotlivé řezy dle svého účelu rozděleny do následujících technologických skupin. Uvedeny jsou včetně doporučovaných kódů, které jsou využívané při návrzích arboristických prací a při zpracdování plánů péče.

Řezy zakládací
S-RZKŘez zapěstování koruny
S-RKŘez komparativní (srovnávací)
S-RVŘez výchovný
Řezy udržovací
S-RZŘez zdravotní
S-RBŘez bezpečnostní
S-RLSkupina redukčních řezů lokálních
S-RLSPLokální redukce směrem k překážce
S-RLLRLokální redukce z důvodu stabilizace
S-RLPVÚprava průjezdného a průchozího profilu
S-OVOdstranění výmladků
Řezy stabilizační
S-RORedukce obvodová
S-SSKStabilizace sekundární koruny
S-RSŘez sesazovací

Řezy tvarovací

S-RTHLŘez na hlavu
S-RTPPŘez popouštěcí
S-RTZPŘez živých plotů a stěn

3.1 Řezy zakládací

Účelem zakládacích řezů je založení a výchova korun mladých stromů, které v dospělosti budou bez zásadních defektů, a které budou svou architekturou, tvarem a velikostí koruny odpovídat danému stanovišti. Proto se realizuje řez stromů takovým způsobem, který korunu formuje do tvaru přirozeného pro daný taxon, případně tvaru vyžadovaného pěstebním záměrem. V rámci zakládacích řezů dochází případně i k zahájení tvarování korun.

3.1.1 Zapěstování koruny (S—RZK)

3.1.1.1
Cílem S-RZK je založeni koruny špičáků listnatých stromů.
3.1.1.2
Při zakládání koruny je nutné respektovat její architekturu a tvar v dospělosti.
3.1.1.3
Pro založení koruny u špičáků je možné zakrátit terminální výhon technikou řezu na pupen.

3.1.2 Řez komparativní (srovnávací) (S-RK)

3.1.2.1
V případě potřeby probíhá komparativní řez jako součást výsadby stromu (viz SPPK A02 001 – Výsadba stromů). Rozsah řezu se volí podle taxonu, typu a stavu sazenice, období výsadby, podmínek stanoviště a možností následné péče.
3.1.2.2
Cílem S-RK je vytvořit podmínky pro dosažení funkční rovnováhy kořenového systému a asimilačního aparátu v koruně stromu.
3.1.2.3
Při S-RK odstraňujeme přednostně větve a výhony poškozené a pokračujeme odstraněním větví z pohledu definice výchovného řezu (viz 3.1.3.2 až 3.1.3.6) Je-li třeba odstranit více větví, pokračujeme prosvětlením korunky.
3.1.2.4
Podporu role terminálního výhonu provádíme odstraňováním, eventuálně zakracováním bočních konkurenčních výhonů.
3.1.2.5
U druhů, které vytváří průběžný terminál, se tento ponechává. K jeho zakrácení případně odstranění dochází pouze výjimečně v opodstatněných případech.
3.1.2.6
Přednostně odstraňujeme celé výhony, zakracujeme je jenom v odůvodněných případech.
3.1.2.7
S-RK se provádí současně s výsadbou stromu (viz SPPK A02 001 – Výsadba stromů).

3.1.3 Řez výchovný (S-RV)

3.1.3.1
Cílem S-RV je podpoření charakteristické architektury a tvaru koruny, který je typický pro daný druh či kultivar a dává předpoklad vytvoření zdravé, vitální, funkční a stabilní koruny v období dospělosti stromu.
3.1.3.2
Podporu role terminálního výhonu provádíme odstraňováním, eventuálně zakracováním bočních konkurenčních výhonů.
3.1.3.3
U druhů, které vytváří průběžný terminál, se tento ponechává. K jeho zakrácení případně odstranění dochází pouze výjimečně v opodstatněných případech (například poškození terminálu nebo proces zakládání tvarovacího řezu).
3.1.3.4
Odstraňované jsou strukturálně nevhodné větve či výhony (například s tlakovým větvením, vyrůstající v přeslenech), větve mechanicky poškozené, rostoucí směrem k překážce.
3.1.3.5
Při zakracování postranních větví či výhonů vedeme řez na pupen nebo na postranní větev či výhon.
3.1.3.6
Nasazení koruny postupně zvyšujeme, až dosáhneme potřebného průjezdního či průchozího profilu u stromů, kde je to vzhledem k jejich umístění nutné případně žádoucí (příloha č. 3, obr. 6). Naopak u stromů rostoucích ve volné krajině, na okrajích průhledů a na místech, kde to jejich stanovištní podmínky umožňují, spodní větve zbytečně neodstraňujeme.
3.1.3.7
Při zvyšování nasazení koruny pro dosažení průjezdního či průchozího profilu je třeba udržovat poměr mezi délkou kmene a korunky maximálně 3:2 (příloha č. 3., obr. 3).
3.1.3.8
U některých kultivarů štěpovaných v korunce bez zřetelného terminálního výhonu nelze nasazení korunky zvýšit pro dosažení průjezdního či průchozího profilu. Je tedy potřeba počítat s výškou roubování.
3.1.3.9
V rámci S-RV dochází i k zapěstování korunky pro následný tvarovací řez (viz 3.4).
3.1.3.10
V rámci jednoho zákroku se u listnatých stromů obvykle odstraňuje v období vegetace maximálně 30 %, v bezlistém stavu maximálně 50 % objemu asimilačního aparátu.
3.1.3.11
Interval jednotlivých zásahů je v případě výchovného řezu obvykle 2-3 roky. V opodstatněných případech až 5 let.

3.2 Řezy udržovací

Cílem udržovacích řezů je péče o dospívající a dospělé stromy s důrazem na zajišťování provozní bezpečnosti, pěstebních požadavků, eventuálně změny tvaru a velikostí jejich koruny dle potřeby stanoviště, pěstebního cíle a prodloužení jejich funkční životnosti. Udržovací řezy se průběžně opakují v intervalech daných taxonem, účelem řezu, požadavky stanoviště a vitalitou stromu.

3.2.1 Řez zdravotní (S-RZ)

3.2.1.1
Cílem S-RZ je zabezpečení dlouhodobé funkce a perspektivy stromu s udržením jeho dobrého zdravotního stavu, vitality a provozní bezpečnosti. Snažíme se o zachování architektury koruny žádoucí pro daný taxon a fyziologické stáří jedince.
S-RZ neřeší aktuální statické poměry celého jedince (jako například riziko vývratu, zlomu kmene, rozpadu koruny apod.).
3.2.1.2
Odstraňované případně redukované jsou strukturální větve a výhony:
  • nevhodné ve struktuře (kodominantní výhony, sekundární výhony vrůstající do koruny, křížící se větve apod.).
  • s tlakovými vidlicemi či  jinak narušeným větvením, mechanicky poškozené, zlomené, se sníženou stabilitou,
  • napadené chorobami či škůdci, usychající a suché.
3.2.1.3
Při S-RZ nedochází k patrnému narušení habitu ošetřovaného stromu.
3.2.1.4
Ponechávání drobných suchých větví v koruně není považováno za chybu při provádění S-RZ.
3.2.1.5
V opodstatněných případech je možné ponechat na kmeni nebo kosterních větvích stabilní pahýl, jestliže jeho průměr přesahuje 100 mm a délka 500 mm.
3.2.1.6
Při S-RZ nesmí dojít k odstranění více než 20 % objemu asimilačního aparátu.
3.1.1.7
S-RZ je optimální provádět v období plné vegetace. Nedodržení optimálního termínu není technologickou chybou.
3.2.1.8
U stromů napadených regulovanými škodlivými organismy je nutné provést řez dle pokynů příslušného orgánu ochrany přírody či Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Provedení řezu se v tomto případě může lišit od výše uvedené definice S-RZ.

3.2.2 Řez bezpečnostní (S-RB)

3.2.2.1
Jedná se o řez zaměřený pouze na zajištění aktuální provozní bezpečnosti stromu, neřeší však komplexní statické poměry celého jedince, jako například možnost vývratu, zlomu kmene, rozpad koruny apod.
3.2.2.2
Při S-RB jsou odstraňovány, případně redukovány větve narušující aktuálně provozní bezpečnost například:
  • tlusté suché, narušující provozní bezpečnost,
  • zlomené či nalomené, se sníženou stabilitou.
  • mechanicky poškozené)
  • sekundární (přerostlé staticky rizikové výhony pocházející z adventivních či spících pupenů)
  • s defektním větvením,
  • volně visící
3.2.2.3
S-RB je možné provádět kdykoli během roku.

3.2.3 Redukční řezy lokální (S-RL)

Uvedené parametry se týkají následujících typů řezů:
S-RL Skupina redukčních řezů lokálních
S-RLSP lokální redukce směrem k překážce
S-RLLR Lokální redukce z důvodu stabilizace
S-RLPV Úprava průjezdního či průchozího profilu
3.2.3.1
Cílem S-RLSP a S—RLPV je úprava průjezdního (nebo průchozího profilu) redukce koruny ve směru překážky (příloha č. 2), docílení odstupové vzdálenosti definované (zákonem, normou a podobně) či vytvoření průhledu.
3.2.3.2
Redukční řezy lokální prováděné kolem nadzemních elektrovodů a dalších typů produktovodů se řídí SPPK A02 011 – Péče o stromy kolem veřejné technické infrastruktury.
3.2.3.3
Cílem S-RLLR je lokální redukce za účelem odlehčení nebo symetrizace části koruny z důvodu zvýšení její stability.
3.2.3.4
Zaměření S-RL musí být v návrhu ošetření jednoznačně definované.
3.2.3.5
Po realizaci S-RL je nutná následná pravidelná péče o strom s kontrolou naplnění cíle řezu vzhledem k provozní bezpečnosti.
3.2.3.6
Interval opakování S-RL je třeba volit s ohledem na stanoviště, druh stromu, stav stromu a charakter překážky, případně rozsah destabilizace a podobně.
3.2.3.7
Při S-RL používáme především techniku řezu na postranní větev.
3.2.3.8
Průjezdní či průchozí profil se řídí přílohou č. 2, pokud není stanoveno jinak. Specifické postupy při péči o stromy doprovázející komunikace je obsahem SPPK A02 010 – Péče o dřeviny kolem veřejné dopravní infrastruktury.
3.2.3.9
S-RL lze provádět kdykoli během roku.

3.2.4 Odstranění výmladků (S—OV)

3.2.4.1
Jedná se o odstranění kořenových a pařezových výmladků ze spodní části kmene a okolí stromu.
3.2.4.2
Interval opakování se řídí dynamikou vývoje výmladků.
3.2.4.3
Zásah se provádí technikou odstraňování výmladků (viz 2.1.4).
3.2.4.4
S-OV je možné provádět kdykoli během roku.

3.3 Řezy stabilizační

Stabilizačními řezy se redukuje velikost koruny stromu výhradně s cílem snížit riziko vývratu, zlomu kmene či celkového rozpadu koruny u stromu s narušenou stabilitou.
V případě realizace stabilizačních řezů na zdravých stromech s primární korunou bez odůvodnění může dojít k trvalému poškození stromu.
Silné redukce (zejména S-SSK, S-RS) je třeba provádět během období vegetačního klidu, nejlépe v jeho druhé polovině. V případech, kdy je významně narušena stabilita stromu a hrozí nebezpečí z prodlení, je možné zásah realizovat kdykoliv.
Rozsah navrhovaných stabilizačních řezů musí být v plánu péče jednoznačně definovaný.
Po realizaci řezů stabilizačních je nutná následná pravidelná péče o strom s kontrolou naplnění efektu řezu.

3.3.1 Redukce obvodová (S-RO)

3.3.3.1
S-RO probíhá především na stromech s primárními korunami ve svrchní třetině koruny za účelem zmenšení náporové plochy koruny a snížení těžiště stromu. Nejvíce se zakracují větve v horní části koruny a směrem dolů se délka zkrácení zmenšuje (příloha č. 3, obr. 11).
3.3.1.2
Při jednom zákroku by nemělo být odstraněno více než 30 % objemu asimilačního aparátu. Radikálnější redukce je možná pouze v případech bezprostředního nebezpečí selhání stromu, pokud je odůvodněný zájem na jeho ponechání.
3.3.1.3
Redukci korun rozsáhlejšího rázu je nezbytné provádět postupně v několika etapách s intervalem 5 – 10 let, a to podle reakce stromu na předchozí zákroky. Interval opakování je třeba volit s ohledem na stanoviště, druh a vitalitu stromu, jeho reakci na předchozí zásahy a provozní bezpečnost.
3.3.1.4
Při volbě intenzity S-RO je nutné zohlednit fyziologické stáří, druhové vlastnosti, vitalitu, zastínění okolními jedinci a podobně.
3.3.1.5
Pokud je to možné, řezem neměníme tvar koruny žádoucí a typický pro daný druh či kultivar.
3.3.1.6
S-RO nelze provádět na mladých a středněvěkých stromech ve fázi dynamického délkového přírůstu, je určena pro dospělé a senescentní jedince (fyziologické stáří 4-5 dle standardu SPPK Hodnocení stavu stromů).

3.3.2 Stabilizace sekundární koruny (S-SSK)

3.3.2.1
Jedná se o zásah na přerostlé nestabilní sekundární koruně stromu, jehož snahou je stabilizace koruny. Zásah je řešením nestandardní situace.
3.3.2.2
Provádí se zejména na jedincích, jejichž primární koruna byla v minulosti radikálně redukována (řezem či přírodním živlem) bez adekvátní následné péče.
3.3.2.3
S-SSK spočívá v radikální obvodové redukci přerostlých sekundárních výhonů technikou řezu na postranní větev, případně „naslepo“. Může být kombinována se selektivním proředěním výhonů (příloha č. 3, obr. 12).
3.3.2.4
S-SSK je nezbytné realizovat postupně (v několika etapách) s průběžným monitorováním reakce stromu na předchozí zákroky.
3.3.2.5
Cílem S-SSK je udržení sekundární koruny ve stabilním stavu, nebo převedení na tvarovací řez.

3.3.3 Sesazovací řez (S-RS)

Týká se taxonů s výrazně zhoršenými materiálovými  vlastnostmi, špatnou kompartmentalizací a dobrou korunovou výmladností.
3.3.3.1
Sesazovacím řezem je míněno provedení hluboké redukce primární koruny na kosterní větve nebo až na kmen. Zásah je pro strom destruktivní s důsledkem zhoršení jeho zdravotního stavu.
3.3.3.2
S-RS smí být použit pouze v případech bezprostředního nebezpečí statického selhání stromu, pokud je odůvodněný zájem na jeho ponechání. Lze ho provádět pouze na stromech s výrazně zhoršenými materiálovými vlastnostmi dřeva a rizikem vzniku spontánních selhání (Populus spp. – rod topol) Salix spp. – rod vrba).
3.3.3.3
Stav takto ošetřených stromů musí být pravidelně sledován a koruna nadále odpovídajícím způsobem redukována v intervalech 5 (max. 10) let. Jde o zásah, kterým se dočasně prodlouží či obnoví funkční životnost jedince na stanovišti.
3.3.3.4
S-RS musí být proveden v období vegetačního klidu. Výjimkou mohou být neodkladná řešení havarijních stavů stromů (například po vichřici).
3.3.3.5
Speciální redukce korun stromů zaměřené na zvýšení jejich biologické hodnoty, jsou řešené v SPPK A02 009 – Speciální zásahy na stromech.

3.4 Řezy tvarovací

Jedná se o řezy, zakládané v rámci výchovného řezu nebo po dosažení žádané výšky a opakovaně v krátkém intervalu po celý život stromu. Cílem tvarovacích řezů je udržení korun stromů v požadovaném tvaru opakovanými řezy, realizovanými v častých pravidelných intervalech.

3.4.1 Řez na hlavu (S-RTHL)

3.4.1.1
Jedná se o pravidelně opakovaný řez obvykle jednoletých až tříletých výhonů.
3.4.1.2
Výhony jsou sesazovány na zapěstované zduřeniny „hlavy“ obvykle v intervalu jednoho až tří let, v opodstatněných případech i delším. Řez se provádí technikou odstraňování výmladků nebo technikou řez na patku.
3.4.1.3
S-RTHL se provádí v bezlistém stavu, nejlépe těsně před rašením listů.
3.4.1.4 
Provádí se pouze na stromech s dobrou korunovou a kmenovou výmladností.

3.4.2 Řez popouštěcí (S-RTPP)

3.4.2.1
Řez popouštěcí je opakovaný tvarovací řez výhonů s možností postupného zvyšování místa tvarování.
3.4.2.2
Výhony jsou seřezávány na čípky či tlustší redukované výhony technikou řezu „naslepo“. Ostatní výhony jsou odstraňovány úplně technikou odstraňování výmladků nebo technikou řezu na patku.
3.4.2.3
S-RTPP se provádí v bezlistém stavu, nejlépe těsně před rašením listů.
3.4.2.4
Provádí se pouze na stromech s dobrou korunovou a kmenovou výmladností.

3.4.3 Řez živých plotů a stěn (S-RTZP)

3.4.3.1
Živé ploty a stěny lze tvarovat u druhů stromů s dobrou korunovou výmladností snášejících tvarování.
3.4.3.2
Řez se provádí obvykle jednou nebo dvakrát ročně. V opodstatněných případech může být interval opakování řezů delší.
3.4.3.3
Výška a tvar živého plotu či stěny je daný pěstebním záměrem, vzrůstností a dalšími vlastnostmi použitého taxonu a stanovištními podmínkami.
3.4.3.4
Výrazná změna úrovně tvarování (řez „do starého dřeva“) je možná pouze ve výjimečných případech u stromů s velmi dobrou kmenovou a korunovou výmladností (například Taxus baccata – tis červený, Carpinus betulus – habr obecný).

4. Úprava stanoviště po řezu

4.1 Úklid stanoviště

4.1.1
Povrch terénu je po dokončeném řezu stromů uveden do původního stavu.
4.1.2
V koruně stromu nesmí zůstat zavěšené odříznuté větve.
4.1.3
Zbytky větví z ořezaných stromů musí být odstraněné z vodních ploch.
4.1.4
Dřevní materiál po provedeném řezu je uložen na stabilní hromady s maximální výškou hromady 1,5 m ve vzdálenosti do 20 m od ořezaného stromu na místa domluvená se zadavatelem prací.
Silné větve jsou nakráceny na části do hmotnosti 30 kg.

Přílohy

Příloha č. 1 - Taxony stromů dle schopnosti kompartmentalizace

Příloha č. 1
TaxonSchopnost kompartmentalizace
Abies spp.rod jedleDobrá
Acer campestrejavor babykaDobrá
Acer negundo (Negundo aceroides)javor jasanolistý (javorovec jasanolistý)Špatná
Acer platanoidesjavor mléčný (j. mléč)Špatná
Acer pseudoplatanusjavor klen (j. horský)Dobrá
Acer saccharinumjavor stříbrnýŠpatná
Aesculus spp.rod jírovecŠpatná
Ailanthus altissimapajasan žláznatýŠpatná
Alnus spp.rod olšeŠpatná
Betula spp.rod břízaŠpatná
Carpinus betulushabr obecnýDobrá
Carya ovata (C. alba)ořechovec vejčitýDobrá
Castanea sativa (C. vesca)kaštanovník setýŠpatná
Catalpa spp.katalpaŠpatná
Cedrus spp.rod cedrDobrá
Celtis spp.rod břestovecDobrá
Corylus colurnalíska tureckáDobrá
Crataegus spp.rod hlohDobrá
Cryptomeria japonicakryptomerie japonskáDobrá
xCupressocyparis leylandiicypřišovec LeylandůvŠpatná
Fagus sylvaticabuk lesníDobrá
Fraxinus spp.rod jasanDobrá
Ginkgo bilobajinan dvojlaločnýDobrá
Gleditsia triacanthosdřezovec trojtrnnýDobrá
Gymnocladus dioicanahovětvec dvoudomýŠpatná
Chamaecyparis spp.rod cypřišekŠpatná
Juglans spp.rod ořešákŠpatná
Juniperus communisjalovec obecnýŠpatná
Koelreuteria paniculatasvitel latnatýDobrá
Larix decidua (L. europaea)modřín opadavý (m. evropský)Dobrá
Liquidambar styracifluaambroň západníŠpatná
Liriodendron tulipiferaliliovník tulipánokvětýDobrá
Magnolia acuminatamagnolia špičatolistá (m. přišpičatělá)Dobrá
Magnolia kobusmágnolie japonskáŠpatná
Malus spp.rod jabloňŠpatná
Metasequoia glyptostroboidesmetasekvoje čínskáDobrá
Morus spp.rod morušovníkDobrá
Paulownia tomentosa (P. imperialis)pavlovnie plstnataŠpatná
Phellodendron amurensekorkovník amurskýDobrá
Picea spp.rod smrkŠpatná
Pinus spp.rod boroviceŠpatná
Platanus x hispanica (P. x acerifolia)platan javorolistýDobrá
Platycladus orientalis
(Thuja orientalis)
zerav východní (zeravec východní)Špatná
Populus spp.rod topolŠpatná
Prunus spp.slivoněŠpatná
Prunus armeniaca
(Armeniaca vulgaris)
meruňka obecnáŠpatná
Prunus cerasus
(Cerasus spp.)
višeň obecná (trešně a višně)Špatná
Prunus padus
(Padus avium)
střemcha obecná
(Padus avium)
Špatná
Prunus persica (Persica vulgaris)broskvoň obecnáŠpatná
Pseudotsuga menziesiidouglaska Menziesova (d. tisolistá)Dobrá
Pterocarya fraxinifoli
(P. pterocarpa)
lapina jasonolistá . (pterokarye jasanollstá)Dobrá
Pyrus spp.rod hrušeňŠpatná
Quercus cerrisdub cerŠpatná
Quercus frairietto
(Q. confera, Q. pannonica)
dub uherský (dub balkánský)Dobrá
Quercus palustrisdub bahenní (d. bažinný)Dobrá
Quercus petraeadub zimníDobrá
Quercus pubescensdub pýřitý (d. šípák)Dobrá
Quercus robur (Q. pedunculata)dub letní (d. křemelák)Dobrá
Quercus rubra (Q. borealis)dub červenýŠpatná
Robinia pseudoacaciatrnovník bílý (t. akát)Dobrá
Salix spp.rod vrbaŠpatná
Sequoiadendron giganteum (S. gigantea)sekvojovec obrovskýDobrá
Sophora japonicajerlín japonskýDobrá
Sorbus spp.rod jeřábŠpatná
Taxodium distichumtisovec dvouřadýDobrá
Taxus spp.rod tisDobrá
Thuja spp.rod zerav (túje)Špatná
Thujopsis dolabratazeravinec japonskýŠpatná
Tilia spp.rod lípaDobrá
Tsuga spp.rod jedlovecDobrá
Ulmus spp.rod jilmDobrá
Zelkova spp.rod zelkovaDobrá

Zpracováno dle:
Armstrong, J .E.; Shigo, A.L.; Funk, D.T.; McGinnes, E.A. Jr.; Smith, D.E. ,1981: A macroscopic and microscopic study of compartmentalization and wood Closure after mechanical wounding of Black Walnut trees. Wood Fiber 13, 275- 291.
Dujesiefken, D., Liese, W., 2006: Die Wundreaktionen von Báumen _ CODlT heute. In: Dujesiefken, D.; Kockerbeck, P. (Hrsg.): J ahrbuch der Baumpflege 2006. Thalacker Medien, Braunschweig, 61-73.
Dujesieiken, D.; Stobbe, H., 2002: The Hamburg Tree Pruning System – A Guideline for proper pruning. Urban Forestry and Urban Greening 1: 75-82.
Shigo, A.L., 19843: Compartmentalization: A conceptual framework for understanding how trees grow and defend themselves. Ann. Rev. Phytopathology. 22, 189-214.
Shigo, A.L.; Marx, H., G., 1977: Compartmentalization of decay in trees. U.S. D.A. For. Serv. Agrio. Bull. No 405, 74 S.
Doplněno o vlastní pozorování.
Názvosloví dle:
Hoffman, M.H.A., 2010: List of names of woody plants. Plant and Omgeving, Lisse. ISBN 78-90-76960-04-3
Hurych, V., 2003: Okrasné dřeviny pro zahrady a parky. Květ: Ceský Těšín. 2. Vyd. ISBN 80-85362—46-5
Koblížek, J., 2006: Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. Sursum, Tišnov. ISBN 80-7323-117-4

Příloha č. 2 - Výška průjezdného a průchozího profilu

Příloha č. 2
typ vozovky výška průjezdního profiluvýška průchozího profilu
dálnice, rychlostní silnice, silnice I. a II. třídy4,8 m2.5 m
silnice IH. třídy a místních komunikace rychlostní a sběrné4,5 m2.5 m
místní komunikace obslužné a veřejné účelové komunikace4,2 m2.5 m

Zpracováno dle:
ČSN 736201. Projektování mostních objektivů. [s.l.] Český normalizační institut, 2008. 60 s.
CSN 736101. Projektování silnic a dálnic. Ceský normalizační institut, 2004. 125 s.

Příloha č. 3 - Ilustrace

Příloha č. 3
Obr. 1 Řez na větevní límeček (2.1.1).

Obr. 2 Řez „na třikrát“ (2.4.2).

Obr. 3 Poměr kmen:koruna při zvyšování nasazení korunky na úroveň průjezdního nebo průchozího profilu (3.1.3.7).

Obr. 4 Řez kodominantního větvení (2.1.9).

Obr. 5 Technika řezu na pupen (2.1.3).

Obr. 6 Ukázka úpravy průjezdního profilu (3.2.3.6).

Obr. 7 Řez zakrácení Výhonu: A) na patku (2.1.6), B) na čípek (2.1.5), C) řez střední (SPPK C02 005), D) řez dlouhý (SPPK C02 005).

Obr. 8 Zahnův řez: A) vytvoření dlouhého čípku na dceřiné větvi, B) zesílení mateřské větve, C) odstranění pahýlu (2.1.5).

Obr. 9 Řez na vnitřní pupen (2.1.3)

Obr. 10 Řez na vnější pupen (2.1.3)

Obr. 11 Modelová ukázka obvodové redukce (3.3.1).

Obr. 12 Modelová ukázka stabilizace sekundární koruny (3.3.2).

Příloha č. 4 - Seznam zpracovávaných Standardů péče o přírodu a krajinu (Arboristické standardy)

Příloha č. 4
  • 01 Kontroly, hodnocení, plánování
    • 01 001 Hodnocení stavu stromů
      01 002 Ochrana dřevin při stavební činnosti
  • 02 Technologické postupy
    • 02 001 Výsadba stromů
      02 002 Řez stromů
      02 003 Výsadba a řez keřů a lián
      02 004 Bezpečnostní vazby a ostatní stabilizační systémy
      02 005 Kácení stromů
      02 006 Ochrana stromů před úderem blesku
      02 007 Úprava stanovištních poměrů
      02 008 Zakládání a péče o porosty dřevin
      02 009 Speciální zásahy na stromech
      02 010 Péče o dřeviny kolem veřejné dopravní infrastruktury
      02 011 Péče o dřeviny kolem veřejně technické infrastruktury