Standard – Bezpečnostní vazby a ostatní stabilizační systémy
SPPK 02 004
Účel a náplň standardu
1. Účel a náplň standardu
Standard „Bezpečnostní vazby a ostatní stabilizační systémy“ definuje technologické postupy spojené s technickou stabilizací stromů rostoucích mimo les, instalací bezpečnostních vazeb, obručí a podpěr.
Instalace bezpečnostních vazeb a ostatních stabilizačních systémů probíhá v opodstatněných případech na významně destabilizovaných stromech za účelem prodloužení jejich perspektivy a zlepšení jejich provozní bezpečnosti.
1.2 Kvalifikace osob
1.2.1
Návrh zásahů spojených se stabilizací stromů je činnost odborná prováděná kompetentní osobou, kterou mohou být:
- soudní znalci dle zákona č. 36/1967 Sb. se specializací zahrnující hodnocení stavu stromů nebo obdobnou, nebo
- absolventi studijních programů a oborů fakult či VOŠ lesnických, zahradnických, přírodovědných, environmentálních apod., kde je problematika hodnocení stavu stromů vyučována, nebo
- držitelé národního či mezinárodního dokladu prokazujícího odborné znalosti v této oblasti (např. Český certifikovaný arborista – Konzultant, European Tree Technician apod.).
1.2.2
Doporučenou kvalifikací pro osoby provádějící instalaci bezpečnostních systémů ve výškách je uznávaný národní nebo mezinárodní doklad prokazující odborné znalosti a dovednosti pracovníka v oblasti arboristiky (např. European Treeworker, ISA Certified Tree Worker Climber Specialist, Český certifikovaný arborista – Stromolezec, Technik arborista apod.).
1.1 Právní rámec
1.1.1
Ze zákona č. 89/2012 Sb. (občanského zákoníku), konkrétně z obecné prevenční povinnosti zakotvené v § 2900, vyplývá povinnost vlastníka stromu zajišťovat provozní bezpečnost stromů včetně povinnosti provádět odpovídající stabilizační zásahy a kontroly instalovaných stabilizačních systémů.
1.1.2
Podle zákona č 114/1992 Sb. je péče o dřeviny v mimolesním prostředí povinností jejich vlastníka (§ 7 odst. 2).
Možnosti stabilizace stromů
2. Možnosti stabilizace stromů
2.0.1
Návrh stabilizace stromu vychází z posouzení perspektivy jedince a ze souvisejících funkčních, kompozičních a ekonomických souvislostí. Cílem je zajištění přijatelné míry rizika spojeného s existencí staticky narušených stromů.
2.0.2
Stabilizační systémy je doporučené navrhovat a instalovat pouze v opodstatněných případech u destabilizovaných stromů, u nichž lze následně zajistit odpovídající režim kontrol a následné péče.
2.0.3
Bezpečnostní vazby a další stabilizační systémy se uplatňují především tam, kde není možné dosáhnout odpovídající míry stabilizace řezem a kde není vhodné uvažovat o odstranění destabilizovaného stromu.
2.0.4
Zhodnocení staticky významných defektů a jejich vliv na stabilitu stromu probíhá dle SPPK A01 001 Hodnocení stavu stromů. Rozhodnutí o typu odpovídajícího stabilizačního zásahu probíhá podle níže uvedených bodů 2.0.5 až 2.0.8. V případech, kdy nelze tímto postupem docílit odpovídající provozní bezpečnost, přistupuje se k návrhu a instalaci stabilizačního systému.
2.0.5
Pokud není možné v případě kolize požadavků na zajištění provozní bezpečnosti lokality a požadavků na zachování dřevin uspokojivě provést stabilizaci stromu, lze za vhodnější postup považovat jeho pokácení. Kácení stromů probíhá dle SPPK A02 005 Kácení stromů.
2.0.6
Úpravu provozní bezpečnosti lokality lze provést modifikací cíle pádu – tedy, snížením frekvence provozu (či jeho vyloučením) osob či vozidel v dopadové vzdálenosti stromu (2 – násobek výšky stromu) či odstraněním ohrožených objektů z tohoto prostoru.
2.0.7
Stabilizaci částí korun stromů lze provést pomocí lokálních redukcí (S-RLLR) dle SPPK A02 002 Řez stromů.
2.0.8
Stabilizaci celého stromu lze provést pomocí stabilizačních řezů (S-RO, S-SSK, S-RS) dle SPPK A02 002 Řez stromů.
2.0.9
Stabilizační systémy dělíme na následující druhy:
- vazby dynamické (preventivní),
- obruče,
- podpěry.
- vazby statické (biomechanicky nezbytné),
2.0.10
Instalaci stabilizačních systémů lze ve většině případů vhodně kombinovat s dalšími postupy stabilizace stromů.
2.0.11
Stabilizační postupy je vhodné vzájemně kombinovat za účelem docílení maximálního efektu při minimalizaci zásahů do dřevin.
2.0.12
Druh a typ stabilizačního systému, jeho dimenzování a způsob instalace musí odpovídat zejména stabilizovanému defektu, taxonu a velikosti stromu ve vztahu k lokalitě, na které se strom nachází.
2.0.13
Při nevhodně zvoleném stabilizačním systému může dojít k negativnímu ovlivnění stability celého stromu – především odolnosti proti vyvrácení, případně k selhání některé z jištěných větví.
2.1 Návrh stabilizačního systému
2.1.1 Návrh povinně obsahuje následující položky:
- jednoznačnou identifikaci stromu,
- druh vazby (dynamická/statická),
- konkrétní typ statické vazby (např. podkladnicová/vrtaná),
- úroveň instalace (horní/spodní úroveň),
- počet vazeb (lan, podpěr, obručí),
- minimální požadovanou nosnost po celou dobu životnosti vazby.
2.1.2 V případě stromů s již instalovanými stabilizačními systémy je součástí návrhu technologie ošetření stromů režim revizních kontrol.
2.1.3 Doporučené kódy pro návrh jednotlivých typů stabilizačních systémů jsou následující:
- S-VDH – vazba dynamická v horní úrovni,
- S-VDD – vazba dynamická v dolní úrovni,
- S-VSV – vazba statická vrtaná,
- S-VSP – vazba statická podkladnicová,
- S-VO – instalace obruče,
- S-VP – instalace podpěry,
- S-VK – revizní kontrola již instalovaného stabilizačního systému.
Další položky vyplývající z 2.1.1 se uvádějí v poznámce k technologii. V případě revizní kontroly již instalovaného stabilizačního systému musí být tento systém také v poznámce specifikován analogicky s bodem 2.1.1.
2.1.4
Součástí návrhu ošetření stabilizovaného stromu jsou zpravidla i další zásahy, vyplývající zejména ze standardů:
- SPPK A02 002 Řez stromů,
- SPPK A02 009 Speciální zásahy na stromech.
2.2 Vazby dynamické
2.2.1
Jako vazby dynamické se označují takové typy vazeb, které jsou instalované jako preventivní, z dynamických průtažných lan s deklarovanou odolností proti klimatickým vlivům.
2.2.2
Pro využití v České republice jsou doporučovány typy systémů vazeb, uvedené v Příloze č. 1.
2.2.3
Nosné prvky instalovaného systému (jednotlivé vazby) musí být složené výhradně z komponent od jednoho výrobce, jednoho typu a jedné tonáže. Kombinace prvků vazby je až na případy povolené výrobcem systému vyloučená.
2.2.4
Dynamické vazby nesmí být instalovány jako předepjaté .
2.2.5
Po celou dobu životnosti nesmí dojít k napnutí lan v koruně v klidovém stavu. Tomu musí odpovídat povolení lan v okamžiku instalace a ponechání dostatečné rezervy lana v tzv. přírůstové smyčce, případně volně umístěné za zápletem.
2.2.6
Nosné lano nesmí být v nechráněném kontaktu se žádnou větví ani jiným objektem v koruně (např. jiným lanem, podpěrou apod.). Je třeba zvážit i pohyby větví za větru a zamezit riziku kontaktu a odření nosného lana.
2.2.7
Vzdálenost zápletu lana, případně spojení objímky kmene a lana v době instalace je minimálně rovná polovině průměru jištěného kmene či větve v místě instalace (viz Příloha č. 2, obrázek 1). Úhel objímky kmene nebo lana směřujícího do zápletu musí být ostrý, v okamžiku instalace maximálně cca 60 .
2.2.8
Oko zápletu musí být kolem kmene chráněné vhodnou ochranou (dutinkou), která musí přesahovat až k zápletu.
2.2.9
Záplet lana je prováděn dle pokynů výrobce daného systému, případně v souladu s platnou normou ČSN EN.
2.2.10
Umístění a dimenzování systémů je řešeno v kap. 2.6.
2.3 Vazby statické
2.3.1
Jako vazby statické (biomechanicky nezbytné) se označují takové typy vazeb, které jsou sestavené z konstrukčních materiálů s minimální průtažností. Instalovány jsou jako vazby předepjaté.
2.3.2
Doporučovanými typy statických vazeb jsou:
- vazba vrtaná,
- vazba podkladnicová.
2.3.3
Využívání jiných typů statických vazeb není vhodné z důvodu zvýšeného rizika zaškrcování kmene.
2.3.4
Jednotlivé nosné komponenty musí být zpracovány z vhodné konstrukční oceli nebo materiálu s obdobnými pevnostními parametry a odolností danými požadovanou nosností systému.
2.3.5
Materiál a pevnost jednotlivých komponent, použitých pro sestavení statické vazby, musí být deklarovány v předávacím protokolu k instalované vazbě. Protokol je povinnou součástí dokumentace, předávané vlastníku stromu spolu s instalovanou vazbou.
2.3.6
Lana se nesmí vzájemně dotýkat (například v případě instalace podkladnicové vazby jako „osmičky“).
2.3.7
Nosné lano nesmí být v nechráněném kontaktu se žádnou větví ani jiným objektem v koruně z důvodu možnosti jejich poškození.
2.3.8
Umístění a dimenzování systémů je řešeno v kap. 2.6.
2.3.9
Vazba vrtaná je zpravidla sestavená z následujících komponent:
- ocelová táhla instalovaná do vývrtu, procházejícího kmenem či větví,
- podložka o průměru min 50 mm,
- matice,
- očnice,
- matice s okem,
- spojovací systém,
- ocelové lano nebo pevnostní tyč.
Využití jiných komponent či systémů je možné, nebudou-li pro strom více destruktivní než výše popsaný systém a doloží-li zhotovitel požadovanou nosnost.
2.3.10
Vazba podkladnicová je sestavená z:
- nosného statického lana obepínajícího jištěný kmen či větev,
- spojovacího systému (příp. zápletu),
- podkladnic (2.6.16 – 2.6.22).
2.3.11
Doporučené způsoby instalace podkladnicové vazby jsou:
- nekonečnou smyčkou (Příloha č. 2, obrázek 7),
- do „osmičky“ (Příloha č. 2, obrázek 8).
2.4 Obruče
2.4.1
Obruče jsou jako stabilizační systém kmene instalovány pouze výjimečně ve zvláště opodstatněných případech, kdy není možná stabilizace jiným způsobem.
2.4.2
Obruče je třeba instalovat na podkladnice (viz 2.6.16 až 2.6.22) pro snížení negativního vlivu zarůstání.
2.4.3
Staré obruče se stávají integrální součástí stabilizovaného stromu. Nelze je odstraňovat bez předchozí instalace nového statického stabilizačního systému.
2.4.4
Pokud není možné staré obruče odstranit bez poškození stromu, je vhodné je přerušit, aby nedocházelo k dalšímu zaškrcování kmene. Zarostlé části je možné ve kmeni ponechat.
2.5 Podpěry stromů
2.5.1
Jedná se o systém, kterým lze zvýšit stabilitu celého stromu nebo jeho části v případech, kdy nelze využít jiný způsob odpovídající stabilizace. Podpěry je většinou vhodné kombinovat s ostatními typy stabilizačních zásahů.
2.5.2
Instalované podpěry se stávají integrální součástí stabilizovaného stromu. Jejich odstranění bez náhrady je vyloučené.
2.5.3
Podpěry mohou být instalovány jako statické, které přímo podpírají konkrétní části stromu, nebo jako dynamické (obvykle obsahující pružiny), které části stromu pouze nadlehčují a zabraňují extrémním výkyvům.
2.5.4
Základní požadavky na zřizování podpěr jsou:
- dostatečná nosnost a stabilita nosných prvků,
- schopnost podpěry účinně přenášet vznikající síly,
- šetrnost vůči jištěným částem, zejména v místě fixace,
- odolnost proti povětrnostním vlivům.
2.5.5
Základy pro fixaci podpěr v půdě je třeba zhotovovat opatrně s minimalizací poškození kořenů stromu. Veškerá výkopová činnost probíhá s respektováním SPPK A01 002 Ochrana dřevin při stavební činnosti.
2.5.6
Při návrhu podpěr jsou zohledňovaná specifika spojená s vlastnostmi jedince a jeho okolí. Zohledňované jsou estetické požadavky.
2.5.7
Je vhodné využívat instalace podpěr ve tvaru písmene A, případně podpěr obdélníkových (příloha č. 2, obrázek 9).
2.5.8
Instalované podpěry vyžadují pravidelnou kontrolu a údržbu zaměřenou především na stav jistících a jištěných prvků s pozorností věnovanou rozsahu zarůstání živých pletiv.
2.6 Dimenzování a lokalizace vazeb
2.6.1
Vazby se standardně instalují v jedné úrovni, v případě, kdy nelze docílit požadovaného efektu stabilizace, lze je instalovat ve více úrovních.
2.6.2
Víceúrovňové bezpečnostní vazby je vhodné zvážit v následujících případech:
- kombinace statické a dynamické vazby zejména u stromů s vysoko umístěným těžištěm,
- v případech stabilizace vysoko vyvětvených stromů či dlouhých horizontálních větví,
- při stabilizaci větví a kmenů bezprostředně nad cílem pádu.
2.6.3
Délka vazeb stabilizujících větve a jejich lokalizace musí být zvolená tak, aby v případě odlomení jištěné části nedošlo k zasažení cíle pádu.
2.6.4
Při dimenzování vazeb je nutné zohlednit i další parametry jištěných částí koruny, zejména:
- délku jištěné větve (výška umístění těžiště),
- úhel lana,
- vlastní hmotnost jištěné části koruny,
- u statických vazeb výši předepnutí vazby při instalaci.
2.6.5
Vazby statické jsou jako systém dimenzované na udržení a zajištění částí koruny. Nosnost statické vazby se udává jako minimální požadovaná nosnost po celou dobu životnosti. Je možné je dimenzovat dle následující orientační tabulky na základě průměru jištěné větve:
Průměr jištěné větve či kmene (měřený v době instalace za větevním límečkem nebo ve větvení jištěného kmene) |
Minimální nosnost systému | Doporučený typ vazby |
do 300 mm | 20 kN | vrtaná |
300 – 400 mm | 30 kN | vrtaná |
400 – 600 mm | 40 kN | vrtaná, podkladnicová |
600 mm a více | 80 kN | podkladnicová |
2.6.6
Pro sestavení statických vazeb se obvykle používá vysokopevnostní válcované ocelové lano nebo ocelové lano klasické konstrukce s antikorozivní povrchovou úpravou (např. galvanizací, žárovým pozinkováním apod.). Průměr lana a dimenze dalších nosných prvků systému závisí na požadované nosnosti (viz Příloha č. 3).
2.6.7
Statické vazby se umisťují výhradně ve spodní polovině jištěné části stromu (počítáno od jištěného defektu – větvení – po vrchol koruny). V případě víceúrovňových vazeb je horní úroveň statické vazby umístěna nejvýše v polovině jištěné části stromu (Příloha č. 2, obrázek 2).
2.6.8
Statické vazby se alternativně instalují jako:
- vazba vrtaná (2.6.9 až 2.6.15),
- vazba podkladnicová (2.6.16 až 2.6.22).
2.6.9
U vrtané vazby by jištěný kmen či větev v místě instalace neměl mít zpravidla větší průměr než 600 mm.
2.6.10
Místa pro volbu vývrtů nesmí vykazovat symptomy infekce dřevními houbami. V případě nejistoty je vhodné prověření místa pro předpokládaný vývrt vhodným přístrojovým testem (viz SPPK A01 001 Hodnocení stavu stromů).
2.6.11
Vývrty není vhodné vést místem větevního kornoutu.
2.6.12
Vertikální vzdálenost mezi vývrty na jedné větvi (oky ocelových táhel) v místě instalace vrtané vazby by neměla být menší než 500 mm.
2.6.13
Táhlo by mělo procházet osou kmene.
2.6.14
Do jednoho oka lze v případě potřeby instalovat maximálně dvě lana tak, aby jejich vzájemný úhel byl maximálně 60. V případě nedodržení této podmínky, musí být výpočtem ověřena nosnost celého systému dle návrhu.
2.6.15
Pokud v místě instalace vazby jsou jištěné větve blízko sebe, je možné vrtanou vazbu instalovat jedním táhlem protaženým skrze oba dva kmeny.
2.6.16
Podkladnicová vazba musí být předepjatá takovým způsobem, aby bylo zamezeno pohybům podkladnic a jejich vypadávání i při zatížení silným větrem.
2.6.17
Podkladnice musí být nainstalované takovým způsobem, aby vzdálenost lana od povrchu jištěného kmene či větve v žádném místě nebyla menší než 20 mm.
2.6.18
Podkladnice slouží jako ochrana jištěné části proti mechanickému poškození a zarůstání, musí být tedy zhotoveny z tvrdého dřeva (například dub, jasan, akát) nebo z materiálu obdobné kvality. Dřevo musí být dobře zpracované s hladkým povrchem. Vhodné je napuštění dřeva penetračními nátěry pro zvýšení jeho životnosti.
2.6.19
Šíře podkladnice je mezi 50 a 100 mm, délka mezi 100 až 300 mm. Výška podkladnic, je taková, aby byl zajištěn požadavek 2.6.17.
2.6.20
Vzdálenost podkladnic od sebe musí odpovídat minimálně šířce jedné podkladnice.
2.6.21
Tvar a úprava podkladnice musí zabraňovat posunutí lana a jeho vypadnutí.
2.6.22
Minimálně dvě krajní podkladnice na každém jištěném kmeni či větvi musí být pro zamezení vypadnutí pevně zafixované do kmene, například přišroubované. Doporučené je fixovat všechny podkladnice.
2.6.23
Vazby dynamické jsou dimenzovány pro zachycení rázů při dynamických pohybech koruny. Nosnost dynamické vazby se udává jako minimální požadovaná nosnost po celou dobu životnosti. Dimenzují se dle průměru jištěné větve následujícím způsobem:
Průměr jištěné větve či kmene (měřený v době instalace za větevním límečkem nebo ve větvení jištěného kmene) |
Minimální nosnost systému | Maximální nosnost systému |
do 400 mm | 20 kN | 40 kN |
400 – 600 mm | 40 kN | 80 kN |
600 mm a více | 80 kN a více | bez omezení |
2.6.24
Dynamické vazby se umisťují výhradně v horní polovině jištěné části stromu (počítáno od jištěného defektu – větvení – po vrchol koruny). Optimální výška instalace je ve 2/3 této vzdálenosti (Příloha č. 2, obrázek 2). V případě víceúrovňových vazeb je možné spodní úroveň dynamické vazby umístit zpravidla v polovině jištěné části stromu, v opodstatněných případech i níže.
2.6.25
Kmenové objímky dynamických vazeb není vhodné umisťovat do úzkých větvení, kde je pravděpodobné jejich zarůstání.
2.6.26
Kmenové objímky musí být vhodně výškově fixovány, zpravidla na boční výhon.
2.6.27
Vazby lze v koruně umisťovat v následujících geometrických uspořádáních (a jejich kombinacích):
- přímá vazba vzájemně stabilizující dvě větve/kmeny,
- trojúhelníková vazba,
- obvodová vazba více kmenů.
2.6.28
Přímá vazba slouží k zachycení přetížení jištěných částí pouze ve směru instalace. Neumožňuje zachycení bočních zátěží. Pokud to je možné, doporučuje se využít dalších částí koruny ve dvou směrech (Příloha č. 2, obrázek 3).
2.6.29
Trojúhelníková vazba je velmi stabilním typem spoje, který umožňuje zachytit přetížení jištěných částí koruny ve více směrech zátěže (Příloha č. 2, obrázek 4).
2.6.30
Obvodová vazba více kmenů zachycuje pouze zatížení působící ve směru os instalovaných vazeb. Je často využívaná při dočasné stabilizaci sekundárních korun, případně jako kombinace při víceúrovňových vazbách (Příloha č. 2, obrázek 5).
2.6.31
Speciální typy instalace bezpečnostních vazeb jsou následující:
- stabilizace báze větve,
- stabilizace vrcholku koruny,
- vzájemná stabilizace více stromů.
2.6.32
Stabilizace báze větve proti zasažení cíle pádu probíhá pomocí dvou lan (vazeb), z nichž jedno fixuje větev přibližně ve 2/3 její délky a jedno v oblasti její báze (Příloha č. 2, obrázek 6). Pro tyto účely se využívají především dynamické vazby.
2.6.33
Stabilizaci vrcholku koruny lze navrhovat především u štíhlých stromů s vysoko nasazeným těžištěm, u nichž existuje riziko selhání vrcholku koruny v důsledku dynamického namáhání. Stabilizace probíhá instalací dynamické vazby ve vertikálním směru s fixací:
- vrcholu nad místem předpokládaného selhání,
- v místě, které umožňuje spolehlivé zachycení event. pádu.
2.6.34
Vazbu je třeba dimenzovat na zachycení a udržení jištěné části koruny – tedy dle bodu 2.6.23.
2.6.35
Délka vazby a její lokalizace musí být zvolená tak, aby v případě odlomení jištěného vrcholu nedošlo k zasažení cíle pádu.
2.6.36
Vzájemnou stabilizaci více stromů lze navrhovat a provádět pouze ve výjimečných případech, s nutností průzkumu stability jistících stromů.
3. Instalace stabilizačních systémů
3.1 Zajištění pracoviště
3.1.1
Zajištění pracovního prostoru při instalaci stabilizačních systémů v korunách stromů musí odpovídat nařízení vlády č. 591/2006 Sb.
3.1.2
Minimální ohrožený prostor je stanovený v souladu s nařízením vlády č. 362/2005 Sb. ve vzdálenosti nejméně:
a) 1,5 m při práci ve výšce od 3 m do 10 m,
b) 2 m při práci ve výšce nad 10 m do 20 m,
c) 2,5 m při práci ve výšce nad 20 m do 30 m,
d) 1/10 výšky stromu při práci ve výšce nad 30 m.
Šířka ohroženého prostoru se vytyčuje od paty svislice, která prochází vnější hranou průmětu koruny jištěného stromu, pokud pracovní postup na základě analýzy rizik nestanoví jinak.
3.2 Spojování ocelových lan
3.2.1
Spojování ocelových lan u statických vazeb může být alternativně zhotoveno z následujících komponent:
- třmenových svorek s antikorozní úpravou („blajchrtek“),
- zapletením lana,
- zaplétacím drátem,
- pevnostním slisováním atp.
3.2.2
V případě využití třmenových svorek je třeba dodržovat následující postup:
- určení vhodné velikosti svorky dle průměru lana,
- vizuální kontrola svorky (trhliny, vady tvaru a podobně),
- určení adekvátní délky nenamáhaného konce lana s ohledem na předepsaný počet svorek (viz 3.3.3) pro daný spoj,
- svorka musí být upevněna tak, aby třmen svorky obepínal nenamáhaný (volný) konec lana a patka lano zatěžované (viz Příloha č. 2, obrázek č. 10),
- konec lana musí být zajištěn proti rozpletení,
- první se umisťuje svorka, která je nejdále od očnice,
- před umístěním druhé svorky je třeba lano lehce předepnout, aby nedocházelo ke krčení lana mezi jednotlivými svorkami,
- jako druhá se umísťuje svorka bezprostředně za očnicí a další svorky pak mezi první a druhou svorku,
- vzdálenost svorek činí 1,5 až 3 – násobek šířky mostu svorky,
- svorky jsou utahované postupně, střídavě obě matice až do dosažení předepsaného utahovacího momentu,
- při spojování dvou nezávislých průběžných lan (například u podkladnicové vazby) se používá dvojnásobný počet svorek, než je doporučeno pro danou dimenzi lana,
- po předepnutí vazby dochází k opětovné kontrole utažení svorek na předepsaný moment,
- minimální délka volného (namáhaného) lana mezi vnějšími svorkami každého zakončení je 30 násobků průměru lana.
- minimální délka volného (nenamáhaného) konce lana za poslední svorkou je 10 násobků průměru lana.
3.2.3
Minimální počet svorek je:
- pro lana s průměrem 5-7 mm 2 ks,
- pro lana s průměrem 8-17 mm 3 ks,
- pro lana s průměrem 18-23 mm 4 ks,
- pro lana s průměrem 24-27 mm 5 ks.
3.3 Spojování syntetických lan
3.3.1
Syntetická lana se využívají zpravidla pro dynamické vazby. Výjimkou jsou lana vyrobená z vysokopevnostních syntetických materiálů (Dyneema, Vektran atp.) využívané pro některé typy vazeb statických.
3.3.2
Instalace dynamických vazeb vždy probíhá dle technického listu nebo návodů k použití daného typu.
3.3.3
Při použití samostatných syntetických lan bez návodu k použití, probíhá záplet v souladu s ČSN EN.
3.3.4
Při instalaci musí být za zápletem ponechaná dostatečná rezerva lana (300–600 mm dle předpokladu přírůstu stromu) buď volně visící, nebo ve tvaru přírůstové smyčky pro možnost povolování vazby při revizních kontrolách.
3.3.5
Využívány jsou zpravidla následující typy zápletů (event. další varianty dle platných ČSN-EN):
- klasický záplet,
- klasický záplet se dvěma zápichy,
- propíchaný záplet s protažením,
- propíchaný záplet.
3.3.6
Klasický záplet – protažení lana o délce 250–600 mm v opačném směru vnitřkem dutého lana. Délka zápletu je vždy závislá na průměru používaného lana. Tento záplet se používá především u lan z polypropylenu, je možné ho využívat i u lan polyesterových.
3.3.7
Klasický záplet se dvěma zápichy – na začátku zápletu se provede 2x zápich skrze celé lano po cca 50 mm. Následně dojde k protažení lana o délce 200–400 mm v opačném směru vnitřkem dutého lana. Tento typ zápletu se používá hlavně u polyesterových lan.
3.3.8
Propíchaný záplet s protažením – na začátku zápletu se provede 4-5 zápichů po cca 50 mm a zakončí se protažením lana o délce alespoň 150–200 mm v opačném směru vnitřkem dutého lana. Tento typ zápletu se používá hlavně u polyesterových lan.
3.3.9
Propíchaný záplet – na začátku zápletu se provede 4-5 zápichů po cca 50 mm mezi prameny lana. Konec lana se nechá vytažený. Tento typ zápletu se využívá hlavně u lan z vysokopevnostních syntetických materiálů.
3.4 Evidence stabilizačních systémů
3.4.1
Pro usnadnění provádění pravidelných kontrol stabilizačních systémů a sledování maximální doby jejich životnosti je doporučeno fyzické vyznačení roku instalace vazby na nenosných prvcích vazby (např. formou štítku s datem, nápisu permanentní barvou apod.).
3.4.2
Současně s instalací systému je potřeba informace o něm zavést do informačního systému zadavatele nebo obecně přístupného informačního systému.
3.4.3
Evidence stabilizačního systému zahrnuje následující informace:
- datum instalace,
- návrh data revizní kontroly,
- druh stabilizačního systému (dynamická, statická vazba, obruč, podpěra),
- úroveň instalace,
- typ a model instalované vazby,
- nosnost vazby,
- počet lan (podpěr).
3.4.4
Součástí evidence je též uvedení kontaktu na instalujícího arboristu.
3.4.5
Je vhodné, aby informační systém umožňoval evidenci prováděných běžných a revizních kontrol a současně vhodným způsobem zajišťoval předání informace o ukončení životnosti stabilizačního systému.
4. Dodavatelsko-odběratelské vztahy
4.1 Předávání instalovaných stabilizačních systémů
4.1.1
Stabilizační systém se přebírá na základě předávacího protokolu realizační firmy (v písemné či elektronické podobě), který obsahuje minimálně informace dle 3.4.3. U statických vazeb předávací protokol obsahuje navíc informace dle 2.3.5.
4.1.2
Součástí předání stabilizačního systému je stanovení následné péče, pokud se liší od ustanovení kap. 5 tohoto standardu.
4.2 Záruky
4.2.1
Osoba (fyzická/právnická), která zpracovala návrh instalace stabilizačního systému je odpovědná za optimální volbu typu stabilizačního systému a jeho dimenzaci.
4.2.2
Osoba (fyzická/právnická) zajišťující instalaci stabilizačního systému je odpovědná za celkové provedení, tzn. za technologicky správný typ instalace, správný typ vazby a odpovídající zajištění všech destabilizovaných částí koruny. Pokud byl návrh stabilizačního systému proveden chybně (viz 4.2.1), měla by na to upozornit zadavatele a neměla by instalaci dle chybného projektu provést.
Kontroly a revize
5. Kontroly a revize stabilizačních systémů
5.0.1
Stromy s instalovanými stabilizačními systémy je nutné pravidelně kontrolovat.
5.1 Běžná kontrola
5.1.1
Běžná kontrola probíhá jednou za 12 měsíců a po extrémních klimatických jevech s využitím vizuálních metod šetření.
5.1.2
Kontrola probíhá ze země, tedy bez výstupu do koruny.
5.1.3
Optimálním obdobím pro provedení běžné kontroly je období vegetačního klidu. Provedení kontroly v jiném období není technologickou chybou.
5.1.4
Kontrolují se především následující parametry:
- úroveň poškození jisticích systémů,
- napnutí (v případě dynamické vazby),
- povolení (v případě statické vazby),
- stupeň zarůstání,
- kontrola stavu jištěného defektu,
- u dynamických vazeb viditelný konec zápletu včetně rezervy lana pro povolení (volně visící, přírůstová smyčka apod.),
- úhel lana směřující do zápletu musí být ostrý.
5.3 Výstupy z kontrol
5.3.1
Výstupem z obou typů kontrol (5.1 a 5.2) je protokol (v písemné či elektronické podobě) se záznamem:
- data kontroly,
- zodpovědného pracovníka provádějícího kontrolu,
- výsledkem kontroly,
- případných doporučených nápravných opatření.
5.3.2
Protokoly o kontrolách je nutné archivovat po celou dobu životnosti vazby.
5.4 Postupy při výměně stabilizačních systémů
5.4.1
Výměna stabilizačních systémů probíhá v případech, kdy systém:
- neplní svoji funkci,
- je po ukončení životnosti určené výrobcem,
- pochází od neznámého výrobce nebo je neidentifikovatelný,
- nelze prokazatelně doložit jeho reálné stáří,
- je poškozený, špatně nebo nevhodně instalovaný, poddimenzovaný,
- negativně ovlivňuje růst stromu nebo ho poškozuje,
- došlo ke změně stavu stromu.
5.4.2
Při jakékoliv reinstalaci vazeb se postupuje stejným způsobem jako při instalaci nové vazby (viz kapitola 3). Je třeba vždy zhodnotit aktuální stav stromu, zvolit vhodnou nosnost a typ vazby a v případě potřeby navrhnout vhodný řez.
5.4.3
Nelze odstranit vazbu bez následného vhodného zajištění novou vazbou nebo stabilizačním řezem. V případě odstraňování starých zarostlých vazeb nesmíme více poškodit strom v místě zarůstání. Není doporučeno mechanické odstraňování zarostlých vazeb.
5.4.4
Postup při výměně funkční dynamické vazby po ukončení životnosti:
- v případě potřeby probíhá vhodný typ řezu,
- dojde k odstranění staré vazby a k instalaci vazby nové dle stávajícího a požadovaného zajištění (vhodná nosnost a počet lan).
5.4.5
Postup při reinstalaci napnuté dynamické vazby za dynamickou vazbu:
- v případě potřeby odpovídající redukce stromu,
- zajištěnívětve vhodným prostředkem proti případnému rozkmitání,
- odstanění staré vazby,
- povolení zajištění proti rozkmitání,
- instalace nové dynamické vazby.
5.4.6
Postup při reinstalaci napnuté dynamické vazby za statickou vazbu:
- v případě potřeby odpovídající redukce stromu,
- zajištění větve proti případnému rozkmitání vhodným prostředkem,
- instalace statické vazby vhodného typu a nosnosti,
- odstranění staré vazby,
- povolení zajištění proti rozkmitání,
- případná instalace nové doplňkové dynamické vazby.
5.4.7
Postup při reinstalaci statických vazeb:
- v případě potřeby vhodný typ řezu,
- v blízkosti stávající vazby instalace vhodné nové statické vazby s odpovídající nosností,
- po přenosu zatížení do nové vazby odstranění staré vazby.
5.4.8
Vždy po provedení reinstalace vazeb musí být instalovaný systém řádně předán dle 4.1.
5.2 Revizní kontrola
5.2.1
Revizní kontrola probíhá dle pokynů výrobce (viz Příloha č. 1), v minimálním intervalu jednou za 48 měsíců a je prováděná s využitím výškové techniky detailním ohledáním vazby v místě její instalace.
5.2.2
Obsahuje detailní kontrolu stabilizačního systému v rozsahu běžné kontroly s jeho případným posunutím či povolením.
5.2.3
Součástí revizní kontroly není reinstalace stabilizačního systému či jeho součástí.
5.2.4
Je vhodné spojit revizi bezpečnostní vazby s opakováním udržovacího či stabilizačního řezu dle definice v návrhu ošetření stromu.
5.2.5
Součástí revizní kontroly je zpracovaná fotodokumentace, zachycující hlavní nosné části stabilizačního systému.
Přílohy
Příloha č. 1 - Běžně používané systémy vazeb
Příloha č. 2 - Ilustrace
Příloha č. 2
Obr. 1 Vzdálenost zápletu (2.2.7)
Obr. 2 Umístění statických (2.6.7) a dynamických vazeb (2.6.24).
Obr. 3 Modelová ukázka přímé vazby (2.6.28)
Obr. 4 Modelová ukázka trojúhelníkové vazby (2.6.29)
Obr. 5 Modelová ukázka obvodové vazby (2.6.30)
Obr. 6 Stabilizace báze větve proti pádu na zem (2.6.32)
Obr. 7 Doporučený způsob instalace podkladnicové vazby nekonečnou smyčkou (2.3.11)
Obr. 8 Doporučený způsob instalace podkladnicové vazby „osmičkou“ (2.3.11)
Obr. 9 Modelová ukázka tvaru podpěr (2.5.7)
Obr. 10 Modelová ukázka upevnění svorky při namáhání jednoho konce lana (3.2.2)
Příloha č. 3 - Seznam zpracovávaných Standardů péče o přírodu a krajinu (Arboristické standardy)
Příloha č. 3
- 01 Kontroly, hodnocení, plánování
- 01 001 Hodnocení stavu stromů
- 01 002 Ochrana dřevin při stavební činnosti
- 02 Technologické postupy
- 02 001 Výsadba stromů
- 02 002 Řez stromů
- 02 003 Výsadba a řez keřů a lián
- 02 004 Bezpečnostní vazby a ostatní stabilizační systémy
- 02 005 Kácení stromů
- 02 006 Ochrana stromů před úderem blesku
- 02 007 Úprava stanovištních poměrů
- 02 008 Zakládání a péče o porosty dřevin
- 02 009 Speciální zásahy na stromech
- 02 010 Péče o dřeviny kolem veřejné dopravní infrastruktury
- 02 011 Péče o dřeviny kolem veřejně technické infrastruktury
- 02 010 Péče o dřeviny kolem veřejné dopravní infrastruktury
- 02 011 Péče o dřeviny kolem veřejné technické infrastruktury