Standard – Péče o dřeviny kolem veřejné technické infrastruktury

SPPK 02 011

Účel a náplň standardu

1.1 Účel a náplň standardu

1.1.1

Standard „Péče o dřeviny kolem veřejné technické infrastruktury“ definuje rozsah a techniku zásahů do dřevin, realizovaných pro zajišťování bezpečného a spolehlivého provozu veřejné technické infrastruktury (dále VTI) dle zákona č. 458/2000 Sb.

1.1.2

Standard popisuje rozsah možných zásahů do dřevin, tak, aby nedošlo k nedovolenému zásahu do dřevin rostoucích mimo les (viz ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. a § 2 vyhlášky č. 189/2013 Sb.).

1.1.3

Standard je určen k aplikaci na dřeviny rostoucí mimo les kolem prvků VTI. Přiměřeně lze použít i v případě dřevin rostoucích na pozemcích určených k plnění funkce lesa.

1.2 Kvalifikace osob

1.2.1

Vlastníci či uživatelé pozemků, na nichž rostou dřeviny ohrožující bezpečný a spolehlivý provoz VTI, provádí zásahy do dřevin na vlastní nebezpečí za respektování zásad bezpečnosti práce a dodržování souvisejících zákonných a technických norem.

1.2.2

V případech, kdy by zásahem do dřevin byly ohroženy mj. životy, zdraví osob nebo samotné prvky VTI, postupují vždy vlastníci či uživatelé pozemků se souhlasem provozovatele VTI a za podmínek pro tuto práci stanovených.

1.2.3

Kvalifikační předpoklady osob, které provádějí zásahy do dřevin rostoucích kolem prvků VTI na náklady provozovatele VTI, určuje provozovatel příslušné VTI s přihlédnutím k možným bezpečnostním rizikům a platným právním předpisům. Provozovatel příslušné VTI rovněž může stanovit, zda je při zásazích do dřevin kolem prvků VTI povinný dohled a jakou má mít minimální kvalifikaci.

1.2.4

Základní kontrolu stromů v rámci kontrol stavu zařízení VTI dle 4.2 provádí proškolené osoby pověřené provozovatelem VTI.

1.2.5

Doporučenou kvalifikací pro osoby provádějící řez stromů ve výškách kolem VTI je dokončené alespoň středoškolské vzdělání v oboru či jiný uznávaný národní nebo mezinárodní doklad prokazující odborné znalosti v oboru arboristiky, kvalifikaci bezpečně se pohybovat v koruně za použití lezecké techniky nebo vysokozdvižné plošiny a bezpečně manipulovat s motorovou pilou.

1.2.6

Hodnocení stavu stromů má interdisciplinární charakter a zahrnuje analýzu široké škály faktorů. Jedná se o odbornou činnost, která musí být prováděna kompetentní osobou, kterou mohou být:

  • soudní znalci dle zákona č. 36/1967 Sb. se specializací zahrnující
    hodnocení stavu stromů nebo obdobnou, nebo
  • absolventi studijních programů a oborů fakult lesnických, zahradnických, přírodovědných, environmentálních apod., kde je problematika hodnocení stavu stromů vyučována, nebo
  • držitelé národního či mezinárodního dokladu prokazujícího odborné znalosti v této oblasti.

Právní rámec

2. Právní rámec

2.1.

Ochranná pásma VTI vyplývají ze zákonů č. 127/2005 Sb., a č. 458/2000 Sb.

2.2

Řez dřevin v mimolesním prostředí může obecně provádět vlastník či jiná oprávněná osoba bez předchozího povolení či oznámení orgánu ochrany přírody v rozsahu a technologií, kterou nedojde k nedovolenému zásahu do dřevin rostoucích mimo les (viz ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. a § 2 vyhlášky č. 189/2013 Sb.).

2.3

Výjimku z 2.2 tvoří dřeviny se zvláštním režimem ochrany dle zákona č. 114/1992 Sb.:

  • dřeviny vyhlášené jako památné (§ 46 odst. 2),
  • dřeviny, které jsou biotopem zvláště chráněných druhů (§56) zvláště chráněné druhy volně rostoucích dřevin tj. tis červený, muk (jeřáb) český, jeřáb krkonošský, jalovec obecný nízký (§56),
  • zásahem nesmí dojít k poškození nebo ničení hnízd a vajec nebo úhynu či významnému rušení, zejména během doby rozmnožování, volně žijících ptaků, pokud není stanoven orgánem ochrany přírody odchylný postup (§ 5b odst. 1),
  • dřeviny, které jsou součástí významného krajinného prvku (VKP) (§ 4 odst. 2).

V takovém případě je pro ošetření stromů nutný předchozí odpovídající správní akt příslušného orgánu ochrany přírody.

2.4

Řez stromů, prováděný v památkově chráněných objektech a zónách, které jsou kulturní památkou, národní kulturní památkou, památkovou rezervací, památkovou zónou či v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny musí být v souladu se zákonem č. 20/1987 Sb. (viz například obecná povinnost všech osob počínat si tak aby nezpůsobily nepříznivé změny stavu kulturních památek nebo jejich prostředí dle ustanovení § 9 odst. 3 a podobně).

2.5

Řez stromů kolem prvků VTI je povinen zajistit vlastník či uživatel pozemku. Pokud po předchozím upozornění a stanovení rozsahu svou povinnost zanedbá, jsou oprávněni provést odpovídající řez v nutném rozsahu osoby pověřené provozovatelem VTI.

2.6

Vstup, popřípadě vjezd na cizí pozemky a právo provádět ořez dřevin pro zajišťování bezpečného a spolehlivého provozu přenosové a distribuční soustavy (v elektroenergetice i plynárenství), těžebních plynovodů, výroben plynu a přepravní soustavy, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel pozemku, probíhá na základě zmocnění stanoveném zákonem č. 458/2000 Sb.

Výsadba dřevin a jejich odstraňování

3.1 Vzdálenost výsadeb

3.1.1

Podmínky pro možnost výskytu a růstu porostů dřevin kolem VTI v elektroenergetice a plynárenství jsou stanoveny zákonem č. 458/2000 Sb. a zákonem č. 127/2005 Sb.

3.1.2

Výsadba nových dřevin je možná vně stanovených ochranných pásem (viz Příloha č. 1).

3.1.3

U vybraných typů VTI je možná výsadba keřů do výšky 3 m a stromů dočasných kultur (například ovocné sady, plantáže vánočních stromků a podobně). Pro tyto výsadby je třeba vyjednání souhlasu s činností v ochranném pásmu, který by měl řešit i následnou úpravu stanoviště po dokončení povolené činnosti.

3.1.4

Nelze připustit výsadbu dřevin na volných pruzích pozemků v lesních průsecích stanovených zákonem č. 458/2000 Sb. u vybraných typů VTI (pokud je takový volný pruh třeba). Tyto volné pruhy pozemků udržuje na své náklady provozovatel VTI a vlastník či uživatel dotčených nemovitostí je povinen tuto údržbu umožnit.

3.1.5

Výsadby stromů na pozemcích mimo les probíhají dle SPPK A02 001 – Výsadba stromů, výsadby keřů dle SPPK A02 003 – Výsadba a řez keřů a lián.

3.2 Odstraňování nevhodně rostoucích dřevin

3.2.1

Dřeviny rostoucí v ochranných pásmech prvků VTI, které ohrožují její bezpečné a spolehlivé provozování zejména z důvodu nevhodné výsadby, zanedbané péče o dřeviny nebo přirozeného zmlazení je provozovatel VTI oprávněn průběžně odstraňovat.

3.2.2

Pokud není možné v případě kolize ochranných podmínek nadzemního vedení VTI a dřevin uspokojivě provést redukční či jiný řez, aniž by to vážně a nevratně poškodilo dřevinu, lze za vhodnější postup považovat její pokácení.

3.2.3

Na pozemcích určených k plnění funkce lesa probíhá odstraňování nevhodných dřevin na základě projednání se správcem lesa.

3.2.4

Při odstraňování zapojených porostů dřevin v ochranných pásmech s celkovou plochou nad 40 m2 na pozemcích mimo les je třeba oznámení místně příslušnému orgánu ochrany přírody a to 15 dnů před provedením kácení v ochranném pásmu.

3.2.5

Odstraňování stromů v ochranných pásmech prvků VTI s obvodem kmene ve výčetní výšce (1,3 m) větším než 80 cm na pozemcích mimo les je třeba oznámení místně příslušnému orgánu ochrany přírody a to 15 dnů před provedením kácení (s výjimkou kácení dle bodu 3.2.8).

3.2.6

V případě potřeby odstraňovat stromy mimo ochranné pásmo na pozemcích mimo les je nutný souhlas vlastníka pozemku a případné vyřízení povolení ke kácení u místně příslušného orgánu ochrany přírody (s výjimkou kácení dle bodu 3.2.8).

3.2.7

Předchozí správní akt příslušného orgánu ochrany přírody k odstranění dřevin je nutný v těchto případech:

  • dřeviny vyhlášené jako památné (před kácením nutné zrušit ochranu památného stromu, §46),
  • dřeviny, které jsou biotopem zvláště chráněných druhů (§56)
  • zvláště chráněné druhy volně rostoucích stromů tj. tis červený, muk (jeřáb) český, jeřáb krkonošský, jalovec obecný nízký (§56)
  • dřeviny, které jsou součástí významného krajinného prvku (VKP) (§ 4 odst. 2)
  • kácením dřevin nesmí dojít k poškození nebo ničení hnízd a vajec nebo úhynu či významnému rušení, zejména během doby rozmnožování, volně žijících ptaků, pokud není stanoven orgánem ochrany přírody odchylný postup (§ 5b odst. 1),
  • pokud by kácením dřeviny došlo k zásahu do krajinného rázu (§12).
3.2.8

V případě zjištění stromů, jejichž stavem je zřejmě a bezprostředně ohrožena bezpečnost, případně hrozí škoda značného rozsahu (a to jak v ochranných pásmech, tak i v dopadové vzdálenosti od prvků VTI), probíhá zdokumentování zjištěného defektu a bezodkladné pokácení stromu. Do 15 dnů po provedeném kácení oznámí provozovatel VTI nebo jím určená osoba toto kácení příslušnému orgánu ochrany přírody dle §8 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb.

3.2.9

Kácení stromů probíhá s respektováním SPPK A02 005 – Kácení stromů.

Kontrola stavu zařízení VTI

4.1 Účel kontroly

4.1.1

V rámci kontroly stavu zařízení VTI se z důvodu snížení rizika pádu stromů a jejich částí na prvky VTI provádí základní kontrola stavu stromů rostoucích v ochranných pásmech a v okolí VTI. V ochranných pásmech dochází současně i ke kontrole vedoucí k vyloučení rizika nebezpečného přiblížení porostu k vedení.

4.1.2

Základní kontrola stavu stromů se provádí pravidelně s ohledem na bezpečný a spolehlivý provoz VTI, viz bod 4.2. Interval a termíny kontrol jsou stanoveny interními předpisy provozovatele VTI.

4.1.3

Základní kontrolu stavu stromů zajišťuje provozovatel VTI.

4.1.4

V opodstatněných případech je doporučené zpracovat komplexní zhodnocení stavu stromů dle SPPK A01 001 – Hodnocení stavu stromů, zajišťované odborným pracovníkem s kvalifikací dle 1.2.6.

4.1.5

Opodstatněnými případy dle 4.1.4 jsou například:

  • stromy rostoucí jako součást významných krajinných prvků,
  • stromy s průměrem kmene ve výšce 1,3 m větším než 1 m (obvod kmene větší než 3,14 m),
  • stromy s dokumentovaným výskytem zvláště chráněných organismů,
  • stromy s výskytem významných defektů dle 4.3.
4.1.6

Následující rozsah kontrol je účelově vázán na základní kontrolu stavu stromů rostoucích kolem prvků VTI.

4.2 Rozsah základní kontroly stavu stromů

4.2.1

Základní kontrola stavu stromů probíhá s využitím vizuálních metod šetření.

4.2.2

Evidované jsou veškeré závady vyplývající z konfliktu VTI a dřevin včetně hodnocení rizika vzniku požárů.

4.2.3

Významné defekty stromů jsou evidované pouze v oblasti odolnosti proti zlomu, odolnost proti vyvrácení je zachycena pouze v extrémních případech patrného počínajícího selhávání.

4.2.4

Z vlastní kontroly je zpracován písemný záznam o provedené kontrole.

4.2.5

Záznamy o provedených kontrolách stavu zařízení VTI včetně stavu stromů se evidují pro celistvé úseky VTI.

4.3 Významné defekty stromů

4.3.1

Významně proschlý strom. Důvodem pro pokácení může být odumření více než 50 % objemu koruny včetně kosterních větví.

4.3.2

Prasklé kosterní větvení. Důvodem pro pokácení může být patrná prasklina v oblasti kosterního větvení. Především se jedná o úzké vidlice s vrůstající kůrou (označované jako tlakové vidlice).

4.3.3

Masivní infekce dřevními houbami. Výskyt plodnic hub na kmeni, kosterních větvích či v bezprostředním okolí báze kmene může být u hodnotných stromů důvodem k jejich posouzení kvalifikovanou osobou dle 1.2.6.

4.3.4

Výskyt dutin. Otevřené dutiny ve spodní části kmene či v oblasti kosterního větvení mohou být důvodem k pokácení stromu. Vzhledem k vysoké potencionální biologické hodnotě stromů s dutinami se především v extravilánu uvažuje s možností ponechávání torz namísto úplného pokácení. U stromů se zjištěným výskytem dutin je vhodné posouzení kvalifikovanou osobou dle 1.2.6.

4.3.5

Extrémní náklon. K odstranění dřeviny může dojít i z důvodu silného náklonu stromu ve směru k prvkům VTI, doprovázený známkami vyvracení či trhlinami v oblasti báze kmene. Obdobný stav může být vyvolaný výrazně asymetrickou korunou bez možnosti její symetrizace lokální redukcí. Vhodné je proto vyhodnocení příčiny náklonu kvalifikovanou osobou dle 1.2.6.

Řez stromů

5.1 Účel řezu

5.0.1

Řez stromů kolem prvků VTI se řídí SPPK A02 002 – Řez stromů. Následně uvedené zásady jsou výčtem základních pravidel a oborově specifických zásad.

5.1.1

K řezu stromů kolem prvků VTI dochází z důvodu zajišťování bezpečného a spolehlivého provozu přenosových a distribučních soustav.

5.1.2

Účelem tohoto typu řezu je kromě zajištění nejkratších nutných vzdáleností vodičů od porostů i základní stabilizace stromů.

5.2 Specifika péče o dřeviny kolem VTI

5.2.1

Plánované řezy stromů včetně nakládání se vzniklou dřevní hmotou projedná provozovatel VTI nebo jím prověřená osoba s vlastníkem či uživatelem dotčeného pozemku

5.2.2

Použití jeřábů a mechanizace podobného typu v ochranných pásmech vedení VN a VVN při zapnutém stavu vedení je možné pouze za splnění podmínek stanovených provozovatelem elektrizační soustavy.

5.2.3

Při řezu či kácení dřevin nesmí dojít k přiblížení částí těla či nástrojů na vzdálenost menší než:

  • 0,3 m (optimálně 1 m) od vedení NN
  • 2 m od vedení VN
  • 3 m od vedení VVN.

5.3 Zajišťování ochranných pásem

5.3.1

Ochranná pásma VTI jsou uvedena v Příloze č. 1. U vedení VN a VVN je navíc nutné zajištění přístupového pruhu o šířce 4 m po jedné straně vedení.

5.3.2

Vzdálenost porostů (větví a kmenů stromů a keřů) od živých částí vedení musí být taková, aby nedošlo k ohrožení provozu vedení a osob, pohybujících se pod nimi.

5.4 Zajišťování bezpečné vzdálenosti dřevin od VTI (venkovní sítě NN)

5.4.1

Při řezu dřevin je třeba zohlednit vychýlení stromů nebo částí korun účinkem klimatických vlivů (déšť, sníh, námraza).

5.4.2

V důsledku pravidelného přírůstu dřevin je vhodné rozšíření bezpečné vzdálenosti (dle Přílohy č. 1) o dvojnásobek délky ročního přírůstu dané dřeviny (maximálně o 2 m).

5.4.3

U izolovaných vodičů NN je třeba zamezit opakovaným kontaktům porostů s povrchem izolace, aby se zamezilo jejímu poškození.

5.5 Technika vedení řezu

5.5.1

Řez postranních větví probíhá na větevní límeček (kroužek), tedy odříznutí postranní větve na přesném rozhraní dřeva větve a dřeva kmene. Řez je nasazen těsně za korním hřebínkem a kopíruje „límeček“ dřeva kmene či mateřské větve tak, aby ho neporušil (viz Příloha č. 3, Obr. 1).

5.5.2

Řez větví jehličnanů. V případech, kdy je patrný větevní límeček, řez probíhá dle 5.5.1. Pokud patrný není, řez probíhá na přesném rozhraní dřeva větve a dřeva kmene paralelně s kmenem (bez jeho poškození).

5.5.3

Řez větve „na třikrát“ – u větví, které (díky jejich váze) nelze bezpečně unést v jedné ruce, se řez vede nejdříve od spodu do středu (přibližně do 1/4 až 1/3 průměru větve) ve vzdálenosti cca 100 – 300 mm od větevního límečku. Druhý řez se vede shora dolů za spodním řezem (směrem ven), až větev bez zatržení kůry a lýka odpadne. Zbylý pahýl se odstraňuje řezem na větevní límeček či jinou příslušnou technikou (viz Příloha č. 3, Obr. 2).

5.5.4

Řez na postranní větev je technika řezu používaná při zakracování (redukci) větví silnějších na slabší odbočku tak, aby ponechaná část byla schopna převzít funkci větve odstraňované. Řez je veden za korním hřebínkem z opačné strany než při řezu na větevní límeček. Dodržuje se „třetinové pravidlo“ viz 5.6.4 (viz Příloha č. 3, Obr. 4).

5.5.5

Řez „naslepo“ – technika řezu používaná ve výjimečných případech při nutných hlubokých redukcích větví, které nelze zakrátit na postranní větve ani pupeny. Lze provádět na dřevinách s dobrou korunovou výmladností. Následně po vyrašení sekundárních výhonů je možné provést odstranění odumřelých částí větví.

5.5.6

Řez výhonu na patku – velmi krátký řez vedený těsně nad bází výhonu tak, aby bazální spící pupeny byly ponechány a měly možnost vytvořit nové výhony.

5.6 Velikost rány při řezu

5.6.1

Velikost ran při řezu je nutné minimalizovat odstraňováním pouze částí koruny nutných pro naplnění účelu řezu. Výhodnější je provádět více menších řezů než málo velkých řezů níže v koruně.

5.6.2

Standardně velikost rány při řezu nepřekračuje průměr 100 mm.

5.6.3

Průměr odstraňované větve by standardně neměl přesáhnout maximální velikost 1/3 průměru mateřské větve nebo kmene, tzv. „třetinové pravidlo“ (viz. Příloha č. 3, Obr. 3).

5.6.4

Při zakracování větví musí ponechaná postranní větev mít alespoň průměr rovnající se 1/3 průměru větve odstraňované, tzv. „třetinové pravidlo“ (viz Příloha č. 3, Obr. 3).

5.6.5

V případě, že řez probíhá na stromech se zanedbanou péčí, příp. u stromů s potřebou sesazovacích řezů (S-SSK, S-RS) může velikost ran obecně přesahovat uvedenou velikost (viz 5.6.2, 5.6.3).

5.7 Ošetření ran a období řezu

5.7.1

Rány po realizovaném řezu se zpravidla nezatírají.

5.7.2

Provádění řezu u druhů s intenzivním jarním mízotokem v předjarním období je možné. Silný výron mízy z ran není chápán jako technologická chyba.

5.7.3

Optimální období pro provádění řezů stromů se liší podle jejich technologie (viz SPPK A02 002 – Řez stromů):

období plné vegetace
(přibližně duben – září)
všechny typy zakládacích a udržovacích řezů
mimovegetační období
(přibližně prosinec – březen)
stabilizační řezy (rozsáhlejší redukce), tvarovací
řezy
kdykoli v rocelokální redukce (S-RL) a bezpečnostní řez (S-
RB)
5.7.4

Provádění zakládacích a udržovacích řezů mimo optimální období není vnímané jako technologická chyba.

5.8 Ochrana stromu a jeho stanoviště při provádění řezu

5.8.1

Nesmí dojít k poranění ponechaných částí kmene a větví, a to včetně narušení krycích pletiv. Nesmí dojít k poškození stromů v okolí ošetřovaného jedince.

5.8.2

Používání stupaček při řezu stromů je vyloučené.

5.8.3

Při použití montážních (vysokozdvižných) plošin nesmí dojít ke zhutnění půdy v průmětu koruny stromu rostoucího ve volné ploše. V případě růstu stromu ve zpevněné ploše je možný provoz plošiny pouze po zpevněném povrchu.

5.8.4

Řez stromu nesmí způsobit snížení provozní bezpečnosti či stability ošetřovaného jedince.

5.9 Vybrané technologické skupiny řezu

Následující vybrané technologické skupiny řezu přichází typicky v úvahu při zajišťování bezpečného a spolehlivého provozu VTI. Kompletní výčet technologických skupin řezu včetně jejich popisu je uveden v SPPK A02 002 – Řez stromů.

Řezy udržovací
S-RB Řez bezpečnostní
S-RL Skupina redukčních řezů lokálních
S-RLSP Lokální redukce směrem k překážce
S-RLLR Lokální redukce z důvodu stabilizace
S-RLPV Úprava průjezdného a průchozího profilu

Řezy stabilizační
S-RO Redukce obvodová
S-SSK Stabilizace sekundární koruny
S-RS Řez sesazovací

Řezy tvarovací
S-RT Řezy tvarovací

Řezy ovocných stromů

5.9.1 Řez bezpečnostní (S-RB)

5.9.1.1

Jedná se o řez zaměřený pouze na zajištění aktuální provozní bezpečnosti stromu. Neřeší však komplexní statické poměry celého jedince, jako například možnost vývratu, zlomu kmene, rozpad koruny apod.

5.9.1.2

Při S-RB jsou odstraňovány, případně redukovány větve či výhony:

  • tlusté suché, narušující provozní bezpečnost,
  • zlomené či nalomené, se sníženou stabilitou,
  • mechanicky poškozené,
  • přerostlé sekundární staticky rizikové,
  • s defektním větvením,
  • volně visící.
5.9.1.3

S-RB je možné provádět kdykoli během roku.

5.9.2 Lokální redukce (S-RL)

5.9.2.1

Uvedené parametry se týkají následujících typů řezů:

S-RL Skupina redukčních řezů lokálních
S-RLSP Lokální redukce směrem k překážce
S-RLLR Lokální redukce z důvodu stabilizace
S-RLPV Úprava průjezdního či průchozího profilu

5.9.2.2

Cílem S-RLSP a S-RLPV je úprava průjezdního či průchozího profilu, redukce koruny ve směru překážky, docílení odstupové vzdálenosti definované (zákonem, normou a podobně) či vytvoření průhledu.

5.9.2.3

Cílem S-RLLR je lokální redukce za účelem odlehčení nebo symetrizace části koruny z důvodu zvýšení její stability.

5.9.2.4

Interval opakování S-RL je třeba volit s ohledem na stanoviště, druh stromu, stav stromu a charakter překážky, případně rozsah destabilizace a podobně.

5.9.2.5

Při S-RL používáme především techniku řezu na postranní větev.

5.9.2.6

S-RL lze provádět kdykoli během roku.

5.9.3 Redukce obvodová (S-RO)

5.9.3.1

S-RO se provádí s cílem snížit riziko vývratu, zlomu kmene či rozpadu koruny u stromů s narušenou stabilitou a primárními korunami.

5.9.3.2

S-RO probíhá především ve svrchní třetině koruny stromu za účelem zmenšení náporové plochy koruny stromu a snížení těžiště stromu. Nejvíce se zakracují větve v horní části koruny a směrem dolů se délka zkrácení zmenšuje (viz Příloha č. 3, Obr. 5).

5.9.3.3

Při jednom zákroku by nemělo být odstraněno více než 30 % objemu asimilačního aparátu.

5.9.3.4

Při realizaci S-RO je nutné zohlednit druhové vlastnosti, vitalitu, zastínění okolními jedinci a podobně.

5.9.3.5

Pokud je to možné, řezem neměníme tvar koruny žádoucí a typický pro daný druh či kultivar.

5.9.3.6

S-RO nelze provádět na mladých a středněvěkých stromech ve fázi dynamického délkového přírůstu, je určena především pro dospělé a senescentní (staré a biologicky hodnotné) jedince.

5.9.3.7

S-RO se provádí optimálně během období vegetačního klidu, nejlépe v jeho druhé polovině.

5.9.4 Stabilizace sekundární koruny (S-SSK)

5.9.4.1

Jedná se o nutné sesazení přerostlé sekundární koruny stromu za účelem její nutné stabilizace. S-SSK spočívá v radikální obvodové redukci přerostlých sekundárních výhonů technikou řezu na postranní větev, případně „naslepo“ (viz Příloha č. 3, Obr. 6).

5.9.4.2

Provádí se zejména na jedincích, jejichž primární koruna byla v minulosti radikálně redukována (řezem či přírodním živlem) bez adekvátní následné péče.

5.9.5 Sesazovací řez (S-RS)

5.9.5.1

Sesazovacím řezem je míněno provedení hluboké redukce primární koruny na kosterní větve nebo až na kmen. Zásah je pro strom destruktivní s důsledkem zhoršení jeho zdravotního stavu.

5.9.5.2

S-RS smí být použit pouze v případech nebezpečí statického selhání stromu, pokud je odůvodněný zájem na jeho ponechání. Lze ho provádět pouze na velko-korunných topolech a vrbách.

5.9.5.3

S-RS musí být proveden v období vegetačního klidu. Výjimkou mohou být neodkladná řešení havarijních stavů stromů (například po vichřici).

5.9.6 Tvarovací řezy (S-RT)

5.9.6.1

Jedná se o řezy, zakládané v rámci výchovného řezu nebo po dosažení žádané výšky a opakované v krátkém intervalu po celý život stromu. Cílem tvarovacích řezů je udržení korun stromů v požadovaném tvaru opakovanými řezy, realizovanými v častých, pravidelných intervalech.

5.9.6.3

Tvarovací řezy se provádí technikou odstraňování výmladků nebo technikou řez na patku. V případě tvarování živých plotů a stěn je základní technikou řez „naslepo“.

5.9.6.4

Provádí se na dřevinách s dobrou korunovou a kmenovou výmladností (například habr obecný – Carpinus betulus, buk lesní – Fagus sylvatica, rod lípa – Tilia spp. a podobně).

5.9.6.5

Provádí se v období vegetačního klidu, nejlépe těsně před rašením listů.

5.9.7 Řez ovocných stromů

5.9.7.1

Řez ovocných dřevin probíhá s respektováním SPPK C02 005 – Péče o funkční výsadby ovocných dřevin.

Ostatní ustanovení

6.1 Stavební činnost

6.1.1

Veškeré zásahy do kořenového systému v průmětu korun stromů (viz PNE 33 3301 a PNE 33 3302) probíhá s respektováním SPPK A01 002 – Ochrana dřevin při stavební činnosti.

6.2 Nakládání s dřevní hmotou

6.2.1

Dřevní hmota (větve a kmeny), odstraňovaná při řezu a kácení stromů s průměrem pod 70 mm včetně je chápaná jako klest a zbytky po těžbě.

6.2.2

Klest a zbytky po těžbě odstraňuje dle §25 odst. 8 zákona č. 458/2000 Sb. na své náklady jeho původce, pokud se s vlastníkem nedohodne jinak.

6.2.3

Dřevní hmota (větve a kmeny) s průměrem nad 70 mm je chápaná jako produkční dřevní hmota, která je majetkem vlastníka stromu. Hmota je ponechána na místě po dohodě s vlastníkem pozemku.

Přílohy

Příloha č. 1 Ochranná pásma a bezpečné vzdálenosti dřevin od veřejné technické infrastruktury

Příloha č. 2 Ochranná pásma a bezpečné vzdálenosti dřevin od veřejně technické infrastruktury – modelové ukázky

Příloha č. 2
A. Modelová ukázka venkovního (nadzemního) vedení VN a VVN.

B. Modelová ukázka bezpečné vzdálenosti nadzemního vedení NN.

C. Modelová ukázka ochranného pásma zemní kabelové vedení NN, VN a VVN

Příloha č. 3 Ilustrace

Příloha č. 3
 Obr. 1 Řez na větevní límeček (5.5.1).

Obr. 2 Řez „na třikrát“ (5.5.3).

Obr. 3 Třetinové pravidlo (5.6.3, 5.6.4)

Obr. 4 Řez na postranní větev (5.5.4).

Obr. 5 Modelová ukázka obvodové redukce (5.9.3).

Obr. 6 Modelová ukázka stabilizace sekundární koruny (5.9.4).

Příloha č. 4 - Seznam zpracovávaných Standardů péče o přírodu a krajinu (Arboristické standardy)

Příloha č. 3
  • 01 Kontroly, hodnocení, plánování
    • 01 001 Hodnocení stavu stromů
    • 01 002 Ochrana dřevin při stavební činnosti
  • 02 Technologické postupy
    • 02 001 Výsadba stromů
    • 02 002 Řez stromů
    • 02 003 Výsadba a řez keřů a lián
    • 02 004 Bezpečnostní vazby a ostatní stabilizační systémy
    • 02 005 Kácení stromů
    • 02 006 Ochrana stromů před úderem blesku
    • 02 007 Úprava stanovištních poměrů
    • 02 008 Zakládání a péče o porosty dřevin
    • 02 009 Speciální zásahy na stromech
    • 02 010 Péče o dřeviny kolem veřejné dopravní infrastruktury
    • 02 011 Péče o dřeviny kolem veřejně technické infrastruktury
    • 02 010 Péče o dřeviny kolem veřejné dopravní infrastruktury
    • 02 011 Péče o dřeviny kolem veřejné technické infrastruktury